Schumacherův kodex cti: Proč se u Ferrari nikdy nekritizuje vlastní tým

• Michael Schumacher získal s Ferrari pět titulů v řadě
• V roce 2013 kritizoval Fernanda Alonsa za veřejné stížnosti na tým
• Podle Schumachera nese jezdec spoluodpovědnost za výsledky
• Sedminásobný šampion cítil vinu při překonání rekordu Juana Manuela Fangia
• Statistiky pro něj byly jen „příjemným důsledkem“ závodění 

Spolu na vrcholu i na dně

Byla to éra, na kterou Tifosi vzpomínají se slzou v oku. Spojení Schumachera a Ferrari vytvořilo jeden z nejobávanějších tandemů v historii motorsportu. Jenže po Michaelově odchodu se italská stáj začala trápit a frustrace jezdců rostla. V roce 2013, kdy Sebastian Vettel neohroženě kráčel za dalším titulem, neudržel nervy na uzdě Fernando Alonso. Španělský matador před domácí Velkou cenou Itálie veřejně zkritizoval své inženýry za to, že mu nedodali vítězné auto.

Schumacher, tehdy už rok po svém definitivním konci v F1, poskytl rozhovor BBC, v němž na Alonsova slova reagoval s grácií sobě vlastní. „Pokud jsi součástí týmu, jsi částečně zodpovědný za to, co máš,“ pronesl tehdy nekompromisně. Pro Schumachera neexistovalo my a oni. Existovalo jen my.

Dřou do úmoru

Německá legenda zdůraznila, že veřejné praní špinavého prádla nikomu nepomůže. „Nemyslím si, že bych si ve svých posledních třech letech někdy stěžoval na tým. Ti kluci dřou do úmoru, aby postavili to nejlepší možné auto,“ vysvětlil svůj postoj. Schumacher moc dobře věděl, že úspěch v F1 není sprint, ale maraton. „Chce to čas, někdy to trvá déle a někdy se to nepovede vůbec. Ale pořád patříš do té rodiny. Musíte to dělat společně, takže společně vyhráváte a společně prohráváte.“

Tíha Fangiových rekordů

Rozhovor se stočil i k historickým milníkům. Když v roce 2003 Schumacher získal svůj šestý titul a překonal tak padesát let starý zápis Juana Manuela Fangia, necítil jen euforii, ale i zvláštní druh pokory. „Cítil jsem se trochu provinile, že jsem takové rekordy prolomil,“ přiznal upřímně. Podle něj nešlo srovnávat jeho sedm titulů s Fangiovými pěti, neboť každá doba má svá specifika. „Nemyslím si, že jsem je překonal, prostě jsem nastavil svou vlastní laťku a oni zase tu svou.“

Schumacher rovněž ukázal velkorysost vůči nastupující generaci. Když se ho ptali na Vettela, který tehdy bořil jeho statistiky, jen se usmál: „Upřímně, když jsem závodil, neměl jsem statistiky v hlavě. Vždy to byl jen důsledek. Byl to příjemný důsledek, užil jsem si to potom, ale nebyl to důvod, proč jsem závodil. Byl bych docela rád, kdyby jich Sebastian dosáhl.“

Konec noční můry? Hamilton poprvé prohnal revoluční Ferrari po Fioranu