- Jan Matas ,
- 11. 06. 2026
top zprávy
Wimbledon letos rozdělí rekordních 64,2 milionu liber, tedy téměř 1,8 miliardy korun. Jenže místo klidu přichází další napětí, protože tenisové hvězdy tvrdí, že z obřích grandslamových příjmů pořád dostávají málo.
Slavný Wimbledon letos sáhl k největšímu navýšení odměn ve své historii. Organizátoři oznámili, že mezi hráče rozdělí 64,2 milionu liber, což v přepočtu znamená zhruba 1,8 miliardy korun. Oproti loňsku jde o nárůst o dvacet procent a zároveň o jasný vzkaz, že All England Club nechce působit jako podnik, který vydělává na hráčích bez jejich podílu.
Největší částky tradičně zamíří k vítězům. Šampion mužské i ženské dvouhry si letos odnese 3,6 milionu liber, tedy přibližně 100 milionů korun. Loni to byly tři miliony liber. Výrazně si polepší také hráči, kteří vypadnou hned v prvním kole. Ti dostanou 80 tisíc liber, tedy asi 2,24 milionu korun.
Podle oficiálního oznámení Wimbledonu chtějí pořadatelé ocenit roli hráčů v růstu turnaje. Předsedkyně All England Clubu Debbie Jevansová zdůraznila, že právě sportovci stojí v centru úspěchu nejslavnějšího tenisového podniku světa.
Jenže za rekordními čísly se skrývá spor, který se netýká samotné výše šeku, ale podílu z celkového koláče. Přední hráči dlouhodobě tvrdí, že grandslam-a-okamzita-slovni-prestrelka-Zverev-po-triumfu-pobavil-studio.html" target="_blank">grandslamy vydělávají obrovské peníze, zatímco sportovcům se vrací příliš malá část.
Podle deníku The Guardian se debata točí kolem rozdílu mezi současným stavem a požadavky hráčů. Ti mají z výnosů grandslamových turnajů dostávat přibližně patnáct procent, zatímco cílem je posun k hodnotě kolem dvaadvaceti procent. Právě v tom leží jádro nespokojenosti.
Z pohledu organizátorů vypadá navýšení jako velkorysý krok. Z pohledu hráčů jde spíše o částečný ústupek, který neřeší základní otázku. Pokud turnajové příjmy rostou díky televizním právům, vstupenkám, sponzorům a globálnímu zájmu, proč by se hráči měli spokojit s menším podílem, než jaký považují za spravedlivý?
Napětí bylo cítit už během Roland Garros. Někteří hráči tehdy omezili mediální povinnosti a dali najevo, že spor s grandslamovými turnaji nechtějí nechávat jen za zavřenými dveřmi. V zákulisí se začalo mluvit o koordinovanějším postupu a objevily se i úvahy o budoucích protestech, pokud jednání nepřinesou výraznější posun.
Wimbledon tak přichází s rekordním balíkem ve chvíli, kdy nejde pouze o dobrou vůli. Jde také o snahu snížit tlak před turnajem, který je pod drobnohledem sportovního světa. Jenže pokud hráči čtou oznámení ne jako konečné řešení, ale jako další mezikrok, napětí nezmizí.
Paradox letošního ročníku je proto jasný. Wimbledon rozdá nejvíc peněz ve své historii, přesto může čelit nejhlasitější finanční debatě posledních let. Na trávě se bude hrát o tituly, ale v pozadí poběží ještě jeden zápas. O to, kdo má z moderního tenisového byznysu dostávat jak velký díl.
První grandslam a okamžitá slovní přestřelka. Zverev po triumfu pobavil studio
