- Jan Matas ,
- 26. 05. 2025
top zprávy
Kdyby mohl Lewis Hamilton shrnout svou Velkou cenu Monaka jedním slovem, zřejmě by řekl: prázdno. Sedminásobný mistr světa dojel pátý, ale to je možná ta nejméně zajímavá informace z jeho nedělního odpoledne na trati, kde se nezávodí, ale přežívá.
Víc než hodinu strávil ve stínu rychlejších a z dosahu pomalejších a sám to trefně popsal: „Byl jsem v zóně nikoho.“
Hamilton vyrazil ze sedmého místa, pár aut předjel, a pak se propadl do ticha. „Startoval jsem sedmý, chvíli jsem jel za dvěma vozy, pak jsem je předjel, a pak už se vlastně nic nedělo,“ řekl o bezbarvém závodě pro Sky Sports F1.
Na vítězného Norrise ztratil přes padesát sekund, Verstappen mu zmizel na dohled a v paddocku zavládlo ticho, jaké se v Monaku málokdy slyší.
Bez drama, bez šance, bez života. Safety Car? Nepřijel. Strategie? Dvě povinné zastávky, které ale nic nezměnily.
Hamilton si přál jiskru, zlom, náhodu. Nedostal nic. „Potřeboval jsem něco, co by změnilo průběh, Safety Car nebo něco podobného, ale nic se nestalo," posteskl si.
A pak přišel ten moment. 17. kolo, pokyn z boxů: „Teď tlač, tohle je náš závod.“ Hamilton však po závodě přiznal, že vůbec netušil, co tím jeho inženýr Riccardo Adami myslel.
„Nevěděl jsem, o co bojuji. Když jsem se později podíval na data, nebyl jsem vůbec blízko žádnému ze soupeřů přede mnou.“
Závod bez napětí uzavřel rozhovor, který měl v sobě víc lidskosti než benzinu. Hamilton po projetí cílem poděkoval, ale pak nečekaně pronesl: „Nezlobíš se na mě nebo tak něco?“ Slova, která naznačila, že i v rutinním dni může být největším soupeřem pochybnost.
Šéf týmu Frédéric Vasseur okamžitě uklidňoval spekulace o napětí mezi jezdcem a týmem. „Mluvil jsem s Lewisem po závodě a byl úplně v pohodě,“ tvrdil novinářům.
A přidal vysvětlení k chladné komunikaci během jízdy: „Na trati máme části, kde se předem dohodneme, že spolu nebudeme mluvit, třeba mezi první zatáčkou a tunelem. Není to tak, že bychom spali nebo si dávali pivo.“
Hamiltonův výstup v Monaku tak nebyl závodní tragédií, ale ani žádným velkým zadostiučiněním. Byl to obraz pilota, který ještě pořád chce bojovat, ale v daný moment zkrátka nemá s kým a proti čemu.
