- Jan Matas ,
- 26. 05. 2026
top zprávy
Jistota postupu, ale místo klidu studená sprcha. Úvod nového týdne měl potvrdit pohodu českého týmu před vyřazovacími boji, jenže skončil nepříjemným návratem na zem. Porážka s Norskem znovu rozvířila mezi hokejovou veřejností vášnivé debaty.
Češi si mohli zajistit nejhůře druhé místo ve skupině, ale narazili
Červenka pojmenoval příčiny nezdaru
Vrátí se národní tým do pohody proti Kanadě?
Národní tým měl ještě před úvodním buly jasno - čtvrtfinále je jisté. Duel s Nory ale mohl rozhodnout o nejhůře druhém místě ve skupině i o tom, že výprava zůstane ve Fribourgu. Místo toho přišel výpadek a první porážka se severským soupeřem po dlouhých šestnácti letech. „Tahali jsme to do kopce. Děláme špatná rozhodnutí a nedáváme góly,“ litoval po prohře 1:4 kapitán Roman Červenka.
Už úvod zápasu naznačil, že to nebude ideální večer. V sedmé minutě Češi inkasovali dvakrát, když se prosadili Salsten a Brandsegg-Nygard, a Norové byli rázem na koni. Český tým sice ještě dokázal reagovat premiérovým gólem Jaroslava Chmelaře, tím ale veškerý odpor skončil.
Souvislejší tlak nepřišel a ve třetí třetině si Norové vítězství pojistili dalšími dvěma trefami. „Začali jsme špatně. Srazily nás ty dva první góly. Norové se tím dostali na koně,“ hodnotil Červenka. Příčinu ale vidí hlouběji. „Něco tomu chybí. Snahu máme, ale někdy hrajeme možná až moc v křeči. Nemáme tu lehkost a návaznost jeden na druhého, ať už je to v útoku nebo v obraně, z čehož pramení ty chyby,“ přiznal kapitán.
Češi dobře věděli, že Norsko na turnaji nepůsobí jako snadné sousto. Výkony proti Kanadě i Švédsku to jen potvrdily. Přesto se po zaváhání se Slovinskem čekalo, že další klopýtnutí s outsiderem už nepřijde. „Norové tady hrají dobře. Předvedli to, jak s Kanadou, tak se Švédama. To ale není žádná výmluva, proč bychom s nimi měli prohrát,“ dodal Červenka.
Právě on je jediným hráčem současného týmu, který pamatuje i porážku s Norskem z roku 2010. Tehdy v Mannheimu přišel památný projev Jaromíra Jágra, po němž se Češi odrazili k titulu mistrů světa. Nabízí se otázka, zda může podobný impulz přijít i tentokrát. „Tam to bylo ještě jiný, tam jsme hráli o čtvrtfinále,“ připomněl Červenka, že tehdy šlo doslova o bytí a nebytí.
Letos mají svěřenci Radima Rulíka postup mezi osm nejlepších jistý. Porážka s Norskem jim ale zkomplikovala cestu k papírově přijatelnějšímu soupeři a hrozí i přesun do Curychu. Po Slovinsku se tým dokázal oklepat a výhrou nad Švédy znovu chytit rytmus. Teď se o totéž pokusí proti Kanadě. „Kanada je ten nejtěžší soupeř, ale třeba nám to rozváže ruce a nohy. Je těžké to hodnotit. Něco si k tomu určitě řekneme, ale času už moc není,“ uvědomuje si Červenka.
Přesto věří, že tým má na čem stavět. „Ukázali jsme proti Švédům, že to relativně šlo a uměli jsme to zahrát. My jsme z toho soupeře měli nejspíš respekt někde v hlavě. Čekalo se, že prohrajeme, tak jsme odvedli skvělý týmový výkon, kde bylo minimálně ztrát,“ připomněl.
Pomůže i tentokrát silné slovo v kabině? „Říkáme si to pořád. Po každém zápase. Týmovému výkonu pořád něco chybí,“ uzavírá český lídr. „Facku už jsme dostali. Zareagovali jsme na to v zápase se Švédama a teď to zase zapadá,“ mrzí ho a varuje: „Pokud se to nezlepší během jednoho dvou zápasů, tak bude konec.“
