Kontroverze na Paříž-Roubaix: Pomohly motorky Pogačarovi k zázračnému návratu?

• Tadej Pogačar smazal po defektu velkou ztrátu a v závěru bojoval o vítězství.
• Soupeři upozorňují na obrovskou aerodynamickou výhodu (slipstream) za motorkami.
• Oliver Naesen potvrdil, že doprovodná vozidla uměle zvyšovala rychlost stíhací skupiny.
• Legenda Jakob Fuglsang varuje, že motorky před jezdcem dělají útoky prakticky nedostižnými.
• Organizátoři čelí kritice, ale kvůli televizním přenosům mají svázané ruce.

Aerodynamický doping v přímém přenosu?

Letošní ročník Monumentu Paříž-Roubaix sice oslavil triumf Wouta van Aerta, ale skutečným tématem diskusí v cyklistickém světě se stal výkon, který předvedl Tadej Pogačar. Ten se zhruba 120 kilometrů před cílem ocitl kvůli defektu v hluboké defenzivě, ale dokázal se vrátit do čela závodu takovým stylem, až to vyvolalo vlnu otázek. Podle některých jeho soupeřů v tom však nebyly jen nadlidské nohy slovinského šampiona, ale také fyzikální zákony, které mu šly nečekaně naproti.

Oliver Naesen z týmu Decathlon, který se v tu chvíli nacházel v Pogačarově blízkosti, popsal v podcastu HLN situaci velmi barvitě. Uvedl, že motorky televizních štábů a rozhodčích před jejich skupinou vytvořily tak silný větrný pytel, že se jejich rychlost zvýšila o neuvěřitelných 15 km/h. Tato neúmyslná pomoc „neviditelného domestika“ prý zásadně usnadnila smazání ztráty, na kterou by jinak i ti nejlepší jezdci spotřebovali násobně více energie.

Strategie: Zaútoč první, získej motorku

Debata o vlivu doprovodných vozidel není v pelotonu novinkou, ale po letošním Roubaix nabrala na intenzitě. Zkušený dánský matador Jakob Fuglsang na tento problém upozorňuje dlouhodobě. Podle něj se v dnešní cyklistice zrodila nová taktika: zaútočit jako první ne proto, abyste soupeře překvapili silou, ale abyste před sebe dostali doprovodnou motorku.

„Jde o to zaútočit jako první. Když to uděláte, získáte doprovodnou motorku před sebou a pak vás nemohou dojet, i kdyby vás stíhali čtyři jezdci společně,“ vysvětluje Jakob Fuglsang.

Jako příklad uvádí nedávný závod E3, kde Mathieu van der Poel ujel soupeřům a udržel si náskok i proti přesile. Fuglsang věří, že bez „tahu“ motorky by stíhací skupina měla mnohem větší šanci šampiona dostihnout. Na úzkých cestách Roubaix, kde je prostor pro manévrování minimální, se tento efekt ještě znásobuje.

Televizní show vs. sportovní férovost

Organizátoři Paříž-Roubaix se ocitají mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně stojí snaha o maximální bezpečnost a férovost závodu, na druhé pak komerční požadavky na špičkový televizní přenos a atraktivní záběry zblízka. Na úzkých a prašných úsecích pavé je pohyb motorek logistickým oříškem, který se zatím nedaří vyřešit bez vlivu na samotné závodění.

Zatímco Pogačar i přes defekty a smůlu dokázal svou extratřídu, pachuť z „technické pomoci“ v pelotonu zůstává. Jakmile se v cyklistice začne rozhodovat v sekundách, může být právě aerodynamika za motorkou tím faktorem, který určí, kdo se bude na velodromu v Roubaix radovat z vítězství. Pogačar sice po letošním ročníku ohlásil od slavného Monumentu pauzu, debata o motorkách ale v cyklistice jen tak neutichne.

Žádná čest ani úcta k šampionovi? Skandální chování v prachu Roubaix vytočilo Pogačarův tým