Šest dní po pádu v osmé etapě Vuelty přišlo rozhodnutí, kterému se v UAE Emirates bránili do poslední chvíle. Tadej Pogačar letos už nezávodí. Ve stejné zprávě ale tým oznámil i něco, co s tím kontrastuje.
Zlomená klíční kost se sešroubuje a zahojí. Krční obratel má vlastní tempo a právě kvůli němu zaznívá kolem Tadeje Pogačara varování, jaké se v cyklistice běžně neslyší.
Vedl od první etapy, v úvodním týdnu neměl konkurenci a náskok si vyhnal na čtyři minuty. Dvaatřicet kilometrů před cílem osmé etapy ale Tadej Pogačar spadl v balíku, sanitka ho odvezla do nemocnice a Vuelta zůstane triumfem, který mu ve sbírce dál chybí.
Další stoupání, další nástup, další vítězství. Tadej Pogačar si na Vueltě připsal třetí etapový triumf a v celkovém pořadí si upevnil vedení. V závěru ho ovšem zaskočil domácí Enric Mas a jedna zatáčka málem znamenala pád.
Nebyl to plánovaný útok. Tadej Pogačar si na horské etapě v Andoře uvědomil, že ho soupeři chtějí izolovat, a jejich vlastní taktiku obrátil proti nim. Padesát kilometrů před cílem odjel a druhému v cíli nadělil dvě minuty a devětatřicet sekund.
Rampa u schodů monackého kasina, dvacet minut jízdy po silnicích, které projíždí prakticky denně, a v cíli devět setin sekundy náskoku. Tadej Pogačar zahájil cestu za premiérovým triumfem na Vueltě přesně tak, jak se od něj čekalo.
Osm milionů eur ročně, a to ještě před prémiemi, prize money a reklamními smlouvami. Tadej Pogačar ovládl žebříček nejlépe placených cyklistů světa s takovým odstupem, že druhý v pořadí působí jako z jiné soutěže.
Jedno jméno za dvacet jedna milionů, nebo pět slušných jezdců za stejné peníze? Před takovou rovnicí stojí tisíce účastníků fantasy hry k letošní Vueltě. Slovinský cyklista Tadej Pogačar dostal cenovku, jakou dánský portál Holdet.dk nikdy nikomu nedal.
Pět vítězství na Tour de France, dva tituly mistra světa a v přípravě útok na Vueltu. Sedmadvacetiletý Tadej Pogačar má za sebou léto, po kterém by leckdo zpomalil. Ve slovinském podcastu Tour 202 místo toho vyjmenoval, kde všude chce vyhrávat v příštích dvou sezonách.
Pátý triumf Tadeje Pogačara na Tour de France znovu otevřel spor o to, jaký vlastně je rekord nejslavnějšího závodu světa. Lance Armstrong tvrdí, že Slovinec zná jiné číslo než pětku. Greg LeMond, který byl v Paříži osobně, celou tu úvahu smetl jedinou větou.
Tradiční kolečko exhibičních závodů po skončení Tour de France se letos obejde bez muže, který ji vyhrál. Tadej Pogačar podle belgických médií požaduje za jediný start přibližně sto tisíc eur, tedy zhruba dva a půl milionu korun. Pro pořadatele nejprestižnějšího z těchto podniků to byla částka mimo jakoukoli diskusi.
Pátý triumf na Tour de France posunul Tadeje Pogačara po bok Eddyho Merckxe, Jacquese Anquetila, Bernarda Hinaulta a Miguela Induraina. Podle Lance Armstronga ovšem sedmadvacetiletý Slovinec nestojí vedle nich, nýbrž nad nimi. A do srovnání zahrnul i sám sebe.
Krátce před tím, než Tadej Pogačar dojel k pátému triumfu na Tour de France, se generální manažer UAE Mauro Gianetti pustil do obhajoby vlastní minulosti. V rozhovoru pro deník L'Équipe odmítl odpovědnost za dopingové kauzy svých někdejších týmů a použil přirovnání, které v kontextu současné dominance jeho stáje zaznělo přinejmenším nešťastně.
Jedenadvacet serpentin na Alpe d'Huez mělo být místem rozhodujícího souboje o žlutý dres. Místo toho sledoval svět další Pogačarův závod proti historii. Do cíle 19. etapy Tour de France dorazil slovinský lídr sám a měřený úsek slavného stoupání zvládl za 35 minut a 27 sekund. O více než minutu rychleji než Marco Pantani v roce 1995.
Měli k dobru tři a půl minuty a vrchol slavného stoupání na dohled, přesto z nadějného úniku odešli s prázdnou. Muž ve žlutém totiž zařadil nevídaný převod, prosvištěl kolem vyčerpaných soupeřů a nekompromisně si podmanil bájné Alpe d'Huez.