„Ani nevím, jaký Pantani zajel čas." Pogačar smazal rekord, o kterém tvrdí, že ho neznal

• Pogačar překonal nejčastěji uznávaný Pantaniho čas 36:40 o 1:13
• Zaútočil necelých dvanáct kilometrů před cílem, kdy na únik ztrácel kolem tří a půl minuty
• Postupně dostihl Richarda Carapaze, Lennyho Martineze i Seppa Kusse
• Šlo o jeho pátou etapovou výhru na letošní Tour a šestadvacátou v kariéře
• Druhý Evenepoel dojel s odstupem 2:29, byť sám zajel čas rychlejší než Armstrong v roce 2001

Výjezd, který připomínal časovku

Očekávalo se, že právě tady se strhne bitva mezi favority. Nic takového nepřišlo. Pogačar od úpatí téměř nezpomalil, prakticky se neohlížel a stoupání odjel stylem, který se víc než skupinovému závodu podobal individuální časovce.

Podle analytika vystupujícího na sociálních sítích jako Naichaca zdolal 13,7 kilometru s průměrným sklonem přes osm procent rychlostí 23,19 kilometru v hodině a dosáhl hodnoty 1882 výškových metrů za hodinu. Jeho odhadovaný výkon činil 6,99 wattu na kilogram, což by při předpokládané hmotnosti 63 kilogramů odpovídalo zhruba 440 wattům. Jde ovšem o zpětné výpočty, ne o data z Pogačarova wattmetru, a výsledek mohou ovlivnit skutečná hmotnost i přesně zvolený úsek.

Rekord, který prý ani neznal

Sám vítěz působil po dojezdu, jako by celou historickou rovinu příběhu míjel. „Upřímně vlastně ani nevím, jaký čas Pantani zajel. V posledních týdnech se internetu hodně vyhýbám," tvrdil Pogačar. „Slyšel jsem, že jsem rekord překonal, takže jsem šťastný. Chtěl jsem jen zajet dobrý závod a vyhrát pro kluky. Nějaký třicet let starý rekord byl konečně překonán, to je pro nás dobré," dodal.

Nejde přitom o oficiální rekord. Začátek měřeného úseku se v minulosti měnil a některé zdroje připisují Pantanimu i čas 37:35 na delší trase. Francouzský deník L'Équipe kvůli odlišné metodice uvádí Pantaniho hodnotu 36:50, podle níž by Slovinec ubral dokonce 1:23. O překonání všech srovnatelných hodnot ale není pochyb.

Propast, která říká víc než čas

Možná výmluvnější než samotné číslo je odstup soupeřů. Remco Evenepoel vyjel Alpe d'Huez za přibližně 37:55, tedy rychleji než Lance Armstrong v roce 2001 nebo Miguel Indurain v roce 1995. A přesto ztratil v cíli 2:29. Isaac del Toro přijel o 2:41 později, Paul Seixas nabral 2:45.

Pantaniho čas pochází z devadesátých let, kdy ještě neexistoval účinný test na EPO, a právě proto kolem něj dodnes visí otazníky. Pogačar ho smazal v éře, která takový test zná. Zbytek pole ovšem jasně ukázal jedno: jak se k němu přiblížit, zatím nikdo z nejlepších jezdců současnosti neví.

Strhující stíhací jízda v oblacích! Slovinský fenomén sebral vyčerpaným hrdinům životní sen