- Petr Zajíc ,
- 30. 05. 2026
top zprávy
Corey Perry už dávno není hráčem, kolem něhož se staví první přesilovka nebo titulní kampaň klubu. Přesto se o něm znovu mluví s velkou pozorností. V jedenačtyřiceti totiž nechce končit a podle Pierrea LeBruna z The Athletic je odhodlaný přidat ještě jednu sezonu. Jen ne v Tampě.
Bolí to víc než samotná prohra. Zklamaní fanoušci vyčítají národnímu týmu hru bez srdce
Někteří hráči se ze scény vytrácejí pomalu a tiše. U Coreyho Perryho to tak zatím nevypadá. I po další sezoně, v níž střídal Los Angeles a Tampu, si stále drží chuť pokračovat. Není to už příběh hvězdy v plné síle, ale právě v tom je něco poutavého. Perry dnes nabízí úplně jiný druh hodnoty. Drsnost, zkušenost, nepříjemnost pro soupeře, schopnost vlézt pod kůži i ochotu odehrát špinavé minuty, které v play off často rozhodují víc než hezké statistiky. Podle LeBruna chce pokračovat stoprocentně, pokud najde tým, který pro něj bude mít správnou roli.
A čísla ukazují, že ještě nejde o sentimentální dojíždění kariéry. Sedmnáct gólů v jednačtyřiceti letech není výstřel do prázdna. Je to připomínka, že v dobře vymezeném prostoru může být Perry pořád zatraceně užitečný. Ne jako ozdoba soupisky, ale jako muž do spodních formací, přesilovkového chaosu před brankou a zápasů, které začnou bolet.
Právě tady se jeho příběh láme do zajímavější polohy. Lightning už s ním podle všeho dál nepočítají, takže od 1. července zamíří na trh jako nechráněný volný hráč. A v tu chvíli se z veterána stává přesně ten typ jména, po němž sáhnou ambiciózní týmy ve chvíli, kdy chtějí do kabiny přidat kus nepohodlné, ošlehané reality. Perry nevyhraje sezonu sám. Ale může být člověkem, kterého trenér pošle na led, když se série láme do nepříjemna.
Do toho všeho navíc visí ve vzduchu i hezký milník. Chybí mu jen 36 zápasů k hranici 1500 duelů v základní části. To už není drobná statistická ozdoba, ale klub, do něhož se nevstupuje náhodou. A právě podobné mety dávají jeho rozhodnutí pokračovat ještě další vrstvu. Perry nehraje jen proti času. Hraje i o místo v historické mapě ligy.
Právě proto se tak lákavě vyslovuje i jedna romantická varianta. Anaheim. Klub, který ho draftoval, klub, s nímž vyhrál Stanley Cup, klub, kde z divokého talentu vyrostl hráč, jehož NHL roky nenáviděla i obdivovala zároveň. Ducks mezitím staví mladší a dravější tým, který se pomalu dere zpátky k relevanci. Perry by tam nebyl spasitelem. Byl by připomínkou starých časů i mostem mezi minulostí a novým pokusem o růst.
Jestli se to stane, zatím nikdo neví. Jisté je jen to, že Corey Perry ještě nechce zmizet. A možná je na tom nejzajímavější právě to, že i ve věku, kdy už většina kariér dávno vyhasne, si stále umí vynutit otázku: kam půjde dál.
Totální zmar po ostudě! V Denveru padají hlavy, nejlepší tým sezony čeká tvrdý pád do reality
