- Jan Matas ,
- 27. 08. 2026
top zprávy
Celý život směřovala k jedinému snu. Když ho Linda Nosková v jednadvaceti letech ve Wimbledonu splnila, zjistila, že tenisový kolotoč nemá tlačítko "pauza". Po životním triumfu přišel mediální chaos, nové povinnosti i nečekaný boj s motivací. "Probudíte se z toho, co se stalo, a začínáte úplně od začátku," popisuje česká šampionka.
Vyhrát Wimbledon je problém, který by většina tenistů ráda někdy řešila. Linda Nosková ale po splnění životního snu zjistila, že zvednout nad hlavu grandslamovou trofej je jedna věc a druhý den znovu najít hlad po vítězství věc druhá.
"Jakmile máte pocit, že jste dosáhli snu, o kterém jste vždycky přemýšleli a snili, je velmi těžké přepnout, chovat se, jako by se vlastně nic nestalo, a znovu se hnát za tím samým," prohlásila Nosková v čerstvém interview pro The Guardian.
Od jejího životního triumfu uplynulo šest týdnů. Ve finále proti Karolíně Muchové měla nakročeno k hladkému vítězství, jenže neproměnila pět mečbolů a o titul nakonec musela bojovat ve třetím setu. Kritickou situaci ustála a ve 21 letech získala první grandslamovou trofej.
A pak začalo něco, na co ji roky tenisového tréninku připravit nemohly. "Nikdy nevíte, co na vás opravdu čeká, když vyhrajete svůj první grandslam. Všechno pro mě bylo nové. Na nic z toho jsem nebyla připravená, takže všechno, co přišlo, bylo velkým překvapením," líčila.
Týden po návratu do Česka popsala jednoduše jako "šílenství a chaos". Přibyli noví lidé, nabídky, mediální pozornost i povinnosti.
Po několika dnech volna v Itálii už ale následoval návrat na kurty. V Torontu Nosková hned na úvod podlehla tehdejší světové sedmdesátce Caty McNallyové, v Cincinnati vyhrála dva zápasy a v osmifinále nestačila na světovou desítku Amandu Anisimovovou.
Chuť vítězství si přesto připomněla ve čtyřhře, kterou v Cincinnati ovládla společně s Marií Bouzkovou.
Řada grandslamových šampionů tvrdí, že první velký titul jejich touhu po dalších ještě znásobil. Nosková zatím podobný efekt necítí. "Pořád s tím trochu bojuju. Motivace není stoprocentní jako těsně před Wimbledonem. Vím ale, že je to těžké a znám spoustu hráčů, kteří řešili stejný problém. Ale pořád je to tenis. Probudíte se z toho, co se stalo, a začínáte úplně od začátku. Takže na to prostě čekám," pokračovala.
Cesta rodačky z Bystřičky, obce s přibližně tisícovkou obyvatel, přitom začala hodně daleko od wimbledonského centrkurtu. Už kolem třinácti či čtrnácti let se kvůli lepším tréninkovým podmínkám přestěhovala do Přerova.
"Chtěla jsem hrát s lepšími hráči a mít lepší trenéry. Musela jsem změnit tým a stejně tak školu, takže jsme se přestěhovali do jiného města. Tehdy mi asi poprvé došlo: ‚Dobře, kvůli tenisu se musím odstěhovat," přiznala.
Talent potvrzovala odmalička. Ve čtrnácti letech došla do finále prestižního turnaje Les Petites As a v šestnácti vyhrála juniorku Roland Garros 2021. Právě tehdy podle svých slov začala věřit, že jednou může získat i opravdový grandslam.
Nosková má přitom zájmy i daleko za základní čárou. Loni v prosinci dobrovolničila ve škole na Zanzibaru a dlouhodobě se zajímá o ekologii, lidská práva, války či rovnost žen a mužů. "Chtěla bych tenis využít jako platformu, která mi umožní dostat se na podobná místa. Teď se samozřejmě chci nejprve soustředit na kariéru," zaznělo z jejich úst.
Po jejím skončení už má alespoň přibližnou představu. "Určitě bych se chtěla věnovat něčemu spojenému s životním prostředím, ať už se zvířaty, nebo přírodou. To by byl můj hlavní cíl, až s tím vším skončím. Kariéra ale může trvat dalších deset let, takže některým z těch věcí se určitě budu věnovat už během ní," zakončila.
