- Jan Matas ,
- 27. 08. 2026
Amanda Anisimova už jednou zjistila, kam může vést tenis bez brzdy. V roce 2023 kvůli vyhoření přerušila kariéru, loni schytala ve finále Wimbledonu dva kanáry, přesto sezonu zakončila jako světová čtyřka. Před milovaným US Open věří, že je zase připravená zaútočit na svůj největší sen.
Když Amanda Anisimova v květnu 2023 oznámila přerušení kariéry na neurčito, tenis byl pro ni spíš zdrojem vyčerpání než radosti. Někdejší juniorská hvězda a semifinalistka Roland Garros 2019 se potýkala se ztrátou motivace a vyhořením. Její život navíc už o několik let dříve tvrdě zasáhla náhlá smrt otce Konstantina.
Zpětně považuje pauzu za jedno z nejlepších rozhodnutí svého života. "Naučila jsem se, jak důležité je mít dobrou rovnováhu na kurtu i mimo něj. Dřív jsem vůbec nedávala prioritu tomu, jak znovu načerpat energii, udělat si čas pro sebe a starat se o svou pohodu mimo kurt. Dřív to bylo hlavně hodně tenisu a nevěděla jsem, jak si do toho zařadit malé přestávky. Myslím, že právě proto jsem se dostala až do bodu zlomu a potřebovala od sportu odejít," přiznala.
Dnes už dvaadvacetiletá Američanka dokáže mnohem dříve poznat, že se blíží problém. "Mám pocit, že si teď mnohem víc uvědomuju chvíle, kdy začínám cítit, že už nejsem tak nadšená nebo motivovaná. Tyhle signály jsou pro mě dnes mnohem větším varováním a zachytím je podstatně dřív než předtím. "Dřív jsem si někdy myslela, že je to normální. Teď vím, že není normální tím procházet, nebo alespoň dovolit, aby to pokračovalo. Samozřejmě je normální být unavený nebo vyhořelý a všichni máme dny, kdy se nám nechce dělat věci, které musíme. Jde o to naučit se to zvládat. To je asi největší věc, kterou jsem se naučila, a jako sportovkyni mi to ohromně pomohlo," vysvětlila.
Největší zkouška nového přístupu přišla ve finále Wimbledonu 2025. Anisimova předtím senzačně vyřadila Arynu Sabalenkovou, ale ve svém prvním grandslamovém finále proti Ize Świątekové úplně zamrzla. Prohrála 0:6, 0:6 a stala se první ženou po více než sto letech, která ve wimbledonském finále neuhrála jediný game.
"Snažím se dívat na věci s odstupem a myslím, že mě to v mnoha situacích drží při zemi. Když si vezmu třeba deset minut pro sebe, zkusím se zresetovat, zamyslet se nad tím, čím právě procházím, a podívat se na to z větší perspektivy, hodně mi to pomáhá. Když mi bylo dvacet nebo jednadvacet, tohle jsem neuměla," líčila.
Reakce přišla rychle. Na US Open Świątekovou porazila a postoupila do druhého grandslamového finále za sebou, v němž potrápila Sabalenkovou. Následně získala čtvrtý titul na okruhu WTA a sezonu zakončila semifinále Turnaje mistryň a na čtvrtém místě světového žebříčku.
V lednu vystoupala až na třetí příčku, její rozlet však zabrzdilo zranění zápěstí. Čtvrtfinále v Cincinnati ale naznačilo návrat formy právě před turnajem, který má nejraději. "Mám pocit, že jsem na kurtu zase našla rytmus. Na US Open se moc těším. Cítím se dobře. Je to zdaleka moje nejoblíbenější část roku," přednesla.
A cíl se po všech peripetiích nezměnil. "Pořád mám obrovskou touhu a motivaci splnit si svoje sny a jednoho dne vyhrát grandslam. Spousta věcí, které k tomu vedou, není tak hezká ani okouzlující, jak si lidé myslí. Ale miluju výzvy a právě proto jsem tam, kde jsem. Jste v nepohodlí 90 procent času, ale moje cíle mě ženou dopředu, takže je to pro mě jednodušší a příjemnější," doplnila.
A pokud si může vybrat, kde grandslamový sen proměnit ve skutečnost, odpověď je jasná. "Vždycky jsem snila o vítězství na grandslamu. Nesníte o tom, že vyhrajete turnaj WTA 1000. Sníte o tom největším, co můžete získat, ať už je to grandslam, nebo olympiáda. Pro mě to vždycky bylo US Open. Myslím, že na vítězství na grandslamu je něco, co tenisovému hráči zkompletuje život," zakončila.