Tohle na něm bylo opravdu hnusné! Spolupracovník prolomil mlčení o Schumacherově temné stránce

• Otevřená zpověď inženýra Jocka Cleara o složité, ostré a často nepříjemné povaze Michaela Schumachera.
• Připomenutí historických kontroverzí a tvrdých momentů, jako byly incidenty s Damonem Hillem (1994) a Jacquesem Villeneuvem (1997).
• Propastný rozdíl v přístupu mezi Schumacherem a jeho tehdejším týmovým kolegou Nikem Rosbergem u Mercedesu.
• Obrovská psychologická výhoda spočívající ve specifické řeči těla a schopnosti jednat s lidmi.
• Neuvěřitelný dar vybudovat si u inženýrů a mechaniků bezmeznou loajalitu, která smazala všechny jeho osobnostní a sportovní prohřešky.

Konec iluzí o sympatickém šampionovi

Startovní rošt Formule 1 pamatuje spoustu výjimečných jezdců, kteří sbírali vavříny a tituly. Michael Schumacher byl ovšem jedním z mála těch, kteří dokázali zcela pohltit a změnit celou stáj. V barvách Ferrari se stal nedotknutelnou ikonou, ale jeho pověst nikdy nebyla zcela bez poskvrny. Nyní tento fakt potvrdil i inženýr Jock Clear, jenž se se Schumacherem potkal během jeho pozdějšího působení u Mercedesu.

Jeho vzpomínky mají do klasického nostalgického opěvování hodně daleko. „Byly věci, které na Michaelovi nebyly hezké,“ svěřil se Clear bez obalu. „Dokázal být hodně nepříjemný. Uměl být velmi ostrý a občas to ukázal.“

Historické šrámy a odložený notebook

Schumacherova tvrdost se ostatně neprojevovala jen v garáži, ale i přímo na trati. Fanoušci mají dodnes v živé paměti rok 1994 a rozhodující moment v Adelaide, kde sporný kontakt s Damonem Hillem zajistil Němci titul. Zatímco jedni v tom viděli nezlomnou vůli po vítězství, pro druhé to byl špinavý faul. Ještě větší stín na jeho pověst vrhl Jerez 1997, kdy za úmyslný náraz do Jacquese Villeneuvea následovala dokonce tvrdá diskvalifikace z celého šampionátu.

Agresivita a psychologická dominance však byly hlavními pilíři jeho úspěchu. Clear tento fenomén skvěle popsal na srovnání s Nikem Rosbergem, který se Schumacherem sdílel garáž Mercedesu a neustále zkoumal telemetrii, aby zjistil, kde slavnější krajan získává desetiny sekundy.

„Měl jsem chuť Nikovi říct, aby zavřel notebook a jen Michaela sledoval,“ poznamenal britský inženýr. „Poslouchej, jak mluví s lidmi. Sleduj jeho řeč těla.“

Aura, která pohlcovala všechno zlé

Kouzlo sedminásobného mistra světa zkrátka netkvělo jen v rychlosti za volantem, ale v unikátním umění manipulovat a strhnout davy na svou stranu. I přes občasné záchvaty arogance a nesmlouvavé chování dokázal kolem sebe vybudovat neprůstřelnou hradbu loajality.

Mechanici se předháněli v tom, aby mohli připravovat právě jeho monopost. Inženýři chtěli stát po jeho boku. Schumacher podle Cleara mistrovsky ovládal umění vyvolat ve všech svých spolupracovnících pocit, že jsou součástí naprosto exkluzivního a výjimečného projektu. To je také ten hlavní důvod, proč mu celé okolí nakonec vždy odpustilo i takové excesy, které by komukoliv jinému na startovním roštu spolehlivě zlámaly vaz.

Ferrari dostalo radu, jak získat titul. Musí prý vsadit vše na Hamiltona