- Jan Matas ,
- 09. 04. 2026
top zprávy
„To, co Tadej předvádí, už přesahuje hranici demotivace,“ poznamenal v belgickém podcastu HLN zkušený klasikář Oliver Naesen a vystihl tak atmosféru v pelotonu, který se v sezóně 2026 změnil v pouhý komparz pro jednoho muže. Slovinský fenomén po triumfech na Strade Bianche a San Remu suverénně dobyl i Flandry, pročež se cyklistickým světem začíná šířit pocit naprosté marnosti.
Byl to moment, kdy i ti nejlepší pochopili, že hrají o druhé místo. Když fenomenální vrchař Tadej Pogačar ve stoupání Oude Kwaremont poprvé pořádně šlápnul do pedálů, zbyl po něm jen prach. Jako první se zlomil Wout van Aert, krátce po něm kapituloval Remco Evenepoel a nakonec zběsilému tempu nestačil ani úřadující mistr světa Mathieu van der Poel. Pro pozorovatele u trati to byl estetický zážitek, pro lidi v sedle však čisté utrpení.
Zkušený klasikář Oliver Naesen v podcastu HLN neskrýval, že situace začíná být pro ostatní neúnosná. „Je to demotivující. Když je někdo takhle dobrý, ani ho nemůžeš shodit z kola. Tohle bere veškerou naději,“ popsal pocity muže, který dojel v závěsu za nejlepšími. Podle něj je Pogačar „desetihvězdičkový závodník“, se kterým nikdo nedokáže udržet kontakt, jakmile se profil trati jen trochu zvedne.
Bývalý olympijský vítěz Greg Van Avermaet se ve stejném pořadu pozastavil nad fyziologickou stránkou věci. „Kde bere tu fyziologickou výhodu? Měli by ho pořádně prostudovat, abychom pochopili, co ho dělá tak dobrým,“ nadhodil řečnickou otázku. Třebaže jsou data o výkonu veřejným tajemstvím, skutečný klíč vidí v něčem hmatatelnějším. Slovinec se totiž zotavuje tempem, které historie dosud nepoznala. „Jezdí přibližně o dva kilometry za hodinu rychleji. Způsob, jakým se zotavuje a pokračuje dál, jsem nikdy předtím neviděl,“ podivil se Belgičan.
Triumf na flanderských kostkách nebyl pro pětadvacetiletého závodníka jen dalším zářezem, nýbrž vstupenkou do síně absolutní nesmrtelnosti. S dvanácti trofejemi z pěti nejslavnějších klasik již nechal v historických tabulkách za zády takové velikány, jakým byl belgický jezdec Roger De Vlaeminck. Nyní před ním v historickém pořadí stojí už jen mýtický Eddy Merckx. Úspěšný obhájce vítězství Tadej Pogačar se tak vyrovnal i legendám typu Fabiana Cancellary či Toma Boonena, neboť Flandry opanoval již potřetí v kariéře.
Zatímco zbytek startovního pole řeší, jak přežít příští kopec, ambiciózní lídr stáje UAE Emirates se může stát prvním mužem v dějinách, který ovládne všech pět nejvýznamnějších jednodenních závodů světa během jediného kalendářního cyklu. „V jednom roce? To nevím. Příští týden bude opravdu těžký. Dám do toho vše, ale bude to obtížné. Nechci o tom přemýšlet — prostě půjdu od závodu k závodu a budu si Roubaix užívat,“ pronesl s ledovým klidem Tadej Pogačar směrem k blížícímu se víkendu.
Právě nadcházející víkend určí, zda se definitivně přepíší dějiny sportu. Brutální Paříž-Roubaix zůstává pro Slovince jedinou neprobádanou pevností. Loni se tam při svém debutu ocitl na zemi, což umožnilo jeho největšímu rivalovi odjet k osamocenému triumfu. Mathieu van der Poel sice sportovně uznává, že Pogačar momentálně operuje v úplně jiné lize, přesto hodlá na kostkách prodat své zkušenosti a zabojovat o rekordní čtvrtý zářez v tomto pekle.
Nedělní odpoledne na severu Francie tak nebude jen o svalech a wattech, ale o schopnosti odolat osudu na nejméně předvídatelném povrchu planety. Podaří se rozjetému stroji ze Slovinska překonat nástrahy defektů a pádů, nebo se potvrdí slova soupeřů, že k jeho zastavení už zbývají jen nekalé praktiky?
