Organizátoři italského závodu zakázali močení do lahví. Cyklistické hvězdy jezdce obhajují

• Vedení italské Grand Tour vydalo přísný zákaz znečišťování tratě a rozdávání kontaminovaných věcí.
• Belgický časovkář Victor Campenaerts veřejně obhajuje ulevování do nádob jako jedinou slušnou cestu.
• Dvojnásobný šampion z francouzských silnic Jonas Vingegaard vidí v postupu spíše ochranu soukromí.
• Americký vrchař Sepp Kuss s pobavením obdivuje akrobatické a hygienické schopnosti některých kolegů.
• Neobvyklá debata otevírá hlubší téma fungování profesionálního pelotonu během pětihodinových extrémů.

Hygienický skandál a nečekané přiznání

Dlouhé hodiny v sedle a nutnost neustále doplňovat tekutiny představují pro profesionální jezdce obrovskou zátěž. Zatímco diváci u televizních obrazovek obdivují heroické výkony, závodníci musí řešit i zcela prozaické biologické potřeby. Organizátorům prestižního podniku na Apeninském poloostrově nedávno došla trpělivost. Vedení celého závodu vydalo důrazné varování směřované k celému startovnímu poli, aby jezdci okamžitě přestali používat plastové nádoby na pití jako nouzové toalety. Největší obavy totiž panují o zdraví nadšených příznivců, kteří pohozené předměty poslušně sbírají jako cenné trofeje.

K překvapivému kroku se následně odhodlal belgický tempař Victor Campenaerts. Na svých sociálních sítích veřejně obhájil kontroverzní chování, přičemž magazín Velo Outside Online jeho slova podrobně citoval. „Trasa nás často vede přímo přes centra malých vesniček a snad v každé zemi platí přísné tresty za odhalování se na veřejnosti. Kolem silnice navíc neustále postávají davy fanoušků. Z toho důvodu mi zkrátka dává mnohem větší smysl využít prázdnou nádobu, abych náhodou nepokřtil někomu z místních jeho udržovanou zahrádku,“ vysvětloval zručný jezdec pohnutky mnohých cyklistů. Zároveň se dušoval, že takto znehodnocený materiál v žádném případě neletí mezi lidi, nýbrž jej spořádaně odevzdává zpět do doprovodného vozidla.

Skrytá zbraň v kalhotách a akrobatické kousky

Belgický univerzál navíc celou diskuzi posunul o úroveň výš, když o názor požádal skutečnou těžkou váhu současné cyklistiky. Dvojnásobný vítěz Tour de France Jonas Vingegaard na přímý dotaz sice popřel, že by sám podobný zlepšovák aplikoval, celou situaci však bere s obrovským nadhledem.

„Za mě jde pořád o mnohem přijatelnější variantu, než ze sebe dostávat tekutiny přímo před zraky stovek cizích očí. Touhle cestou alespoň udržíte v naprosté tajnosti vaše osobní nádobíčko,“ pobavil dánský fenomén přítomné novináře.

Závodní pole svazuje obrovské množství nepsaných pravidel a rituálů, jež zůstávají běžnému smrtelníkovi utajeny. Vykonávání potřeby přímo za jízdy dříve patřilo k naprosto běžnému folklóru. Moderní doba plná všudypřítomných kamer a chytrých telefonů ovšem sportovcům bere veškeré iluze o soukromí. O to více vyniknou individuální schopnosti jednotlivců na bicyklu.

Slovo si vzal také elitní americký vrchař Sepp Kuss. Ten si dal k dobru historku z francouzských silnic, kde pozoroval kolegu při činu. „Pokud by lidé na vlastní oči viděli, s jakou neuvěřitelnou čistotou a precizní hygienou to ten kluk v plné rychlosti zvládl, museli by mu okamžitě složit poklonu,“ pronesl uvolněně elitní domestik. Otázkou zůstává, jak dlouho budou funkcionáři tolerovat biologickou nutnost cyklistů. Kdy se asi dočkáme prvního vyloučeného hříšníka za nevhodné odložení bidonu?

Vingegaard si dojel pro druhý horský triumf a na Giru oslavil jubilejní padesáté vítězství kariéry. Kdy půjde do růžového?