„Jako polonahé bychom získaly více sponzorů." Věta, která ve Švédsku rozvířila hladinu těsně před startem šampionátu

• Johanssonová letos posunula osobní i národní rekord na 19,97 metru a patří do světové špičky
• V březnu získala bronz na halovém mistrovství světa v polské Toruni
• Podle svých slov jí ani medaile nezajistila zájem švédských firem
• Rozdíl mezi vrhačkami a ostatními atletkami připisuje mimo jiné tomu, jak vypadají jejich dresy
• Na evropském šampionátu v Birminghamu obsadila ve finále desáté místo

Medaile, po které nic nepřišlo

Švédka letos udělala v kariéře skok. Do Toruně přijížděla jako dvanáctá žena světového pořadí a odjížděla s bronzem a s postavením první švédské medailistky z vrhačských disciplín na světovém šampionátu vůbec.

Na účet se jí to podle jejího vyjádření nijak nepromítlo. „Navzdory bronzové medaili na halovém šampionátu nemá žádná švédská společnost zájem mě podpořit," postěžovala si ve vysílání SVT.

A pak přidala vysvětlení, které v zemi vyvolalo pozdvižení. Podle ní se rozdíl mezi disciplínami neměří jen výsledky. „Ženy jsou v médiích sexualizovány, ale zároveň je to způsob, jak vydělat peníze. Kdybychom byly polonahé, získaly bychom více sponzorů," vypálila. S trochou nadsázky přitom platí, že na vrhačský dres padne víc látky než na sprinterský.

Reakce, kterou nečekala

Rozhovor přišel těsně před startem evropského šampionátu, takže se dalo čekat, že si za něj vyslechne své. Opak byl pravdou. Po zvládnuté kvalifikaci v Birminghamu popsala, jaké ohlasy jí chodí.

„Kontaktovali mě rodiče se vzkazem, že jsem dobrým vzorem pro jejich dcery. Mnoho sportovců také považovalo za vhodné toto téma v médiích otevřít," uvedla. A odmítla svá slova zpětně obrušovat. „Hodně lidí si myslí totéž. Ano, mohla jsem se vyjádřit trochu mírněji, ale za svým prohlášením si pevně stojím."

Zároveň upřesnila, aby si její výrok nikdo nevyložil obráceně. Nevolá po tom, aby se vrhačky svlékaly. Chtěla otevřít debatu o dvojím metru ve sportovním sponzoringu. „Pro vrhače je zkrátka daleko těžší získat sponzory," zopakovala.

Desáté místo a otázka, která zůstala viset

Na Alexander Stadium se jí pak finále nepovedlo podle představ, skončila desátá. Debatu, kterou rozjela, to ale neuzavřelo.

Zůstává totiž viset otázka, na kterou švédské firmy zatím neodpověděly. Proč medailistka ze světového šampionátu s národním rekordem shání podporu hůř než atletky s výrazně skromnějšími výsledky?

Nejlepší záda v historii kulturistiky stála na stroji, který dnes v posilovně skoro nenajdet