- Petr Zajíc ,
- 16. 09. 2026
top zprávy
Bývalý vítěz Vuelty Sean Kelly označil letošní ročník španělské Grand Tour za jednoznačně nejlepší třítýdenní závod sezony. Vyzdvihl životní formu vítězného Enrica Mase, pět etapových triumfů perspektivního Matthewa Brennana i proměnu Movistaru. Zároveň už vyhlíží mistrovství světa v Kanadě, kde při absenci Tadeje Pogačara očekává mnohem méně předvídatelnou bitvu.
Kellyho nejvíce zaujal způsob, jakým Mas zvládl druhou polovinu závodu. V horských dojezdech působil kontrolovaně, dokázal získávat čas ve chvílích, kdy ho potřeboval, a s červeným dresem se podle něj proměnil také celý Movistar.
Právě španělský tým bývá často kritizován za taktiku a nevyužitý potenciál. Tentokrát ale podle Kellyho fungoval úplně jinak. Po letech výsledkového útlumu od odchodu Alejandra Valverdeho může být Masův triumf impulzem, který tým potřeboval.
Výsledek samozřejmě ovlivnil pád Tadeje Pogačara na konci prvního týdne. Slovinec měl v té době vybudovaný náskok a Kelly připouští, že by za normálních okolností byl hlavním kandidátem na vítězství.
Zároveň však upozorňuje, že při druhé Grand Tour v řadě mohla v závěrečném týdnu sehrát roli únava. I proto podle něj není jisté, že by byl závod tak jednoznačný, jak se před Pogačarovým odstoupením zdálo.
Jedním z největších objevů Vuelty byl Matthew Brennan. Mladý Brit při své první Grand Tour vyhrál pět etap a Kelly ho označil za nejrychlejšího muže celého závodu.
V příští sezoně by ho rád viděl v přímých soubojích s Timem Merlierem, Jonathanem Milanem nebo Madsem Pedersenem. Brennan navíc dokáže překonávat menší kopce, což výrazně rozšiřuje okruh etap, ve kterých může vítězit.
Velmi silnou Vueltu absolvoval také Wout van Aert. Vedle práce při rozjezdech pro Brennana získal dvě vlastní etapová vítězství a zelený dres. Protože letos nejel Tour de France, měl by podle Kellyho přijet na světový šampionát v Kanadě s větší zásobou sil.
Belgii však čeká zásadní taktická otázka jak rozdělit role mezi Van Aerta a Evenepoela. Právě druhý jmenovaný by se podle Kellyho mohl pokusit převzít Pogačarův obvyklý způsob závodění a zaútočit z velké vzdálenosti. Pokud mu podobný nástup nevyjde, může se naopak otevřít příležitost Van Aertovi.
Pogačarova absence totiž mění charakter celého závodu. Kelly přirovnal jeho účast na jednodenních klasikách k vaření špaget: všichni vědí, co přijde, jen čekají na správný okamžik. Slovinec obvykle nechá tým soupeře vyčerpat a následně útočí 40 či 50 kilometrů před cílem.
