- Petr Zajíc ,
- 26. 09. 2026
top zprávy
„Nemám zájem,“ odpověděl Andy Murray na otázku, jestli by si nechtěl zahrát letošní Laver Cup. Vzápětí ale přiznal, že za dva roky od konce kariéry přišly dvě chvíle, kdy ho kurt přece jen lákal. Jednou seděl v boxu Novaka Djokoviče, podruhé za volantem kousek od Wimbledonu.
Tři grandslamové tituly, dvě olympijská zlata ve dvouhře, 46 turnajových vítězství a post světové jedničky. S takovou vizitkou odcházel skotský tenista Andy Murray po olympiádě v Paříži do důchodu. Poslední zápas odehrál ve čtyřhře po boku Dana Evanse a medaile mu unikla.
Dlouho ale bez tenisu nevydržel. Po půl roce přijal nabídku bývalého rivala a stal se trenérem Novaka Djokoviče. Kolem spolupráce se objevila řada fám, Murray například rázně popřel, že by za trénování Srba dostal milion dolarů. Právě v Melbourne ho poprvé od konce kariéry zasvrbělo v rukou.
„Od té doby, co jsem skončil, byly dvě chvíle, kdy jsem si řekl, že by bylo fajn si zahrát,“ svěřil se Murray v podcastu The Sports Agents. „První byla, když jsem pracoval s Novakem a on hrál ve čtvrtfinále Australian Open s Alcarazem. Ten zápas byl úžasný, neuvěřitelná atmosféra. Bylo skvělé, že jsem si v takovém prostředí mohl zahrát a hrát i proti němu.“
Djokovič tehdy Španěla porazil ve čtyřech setech, v semifinále ale proti Alexandru Zverevovi skrečoval kvůli zranění. Spolupráce skončila v květnu 2025, Murray přesto dodnes věří, že Djokovič může získat rekordní 25. grandslam.
Druhý okamžik byl mnohem všednější. „Rok poté, co jsem skončil, jsem pár dní před turnajem projížděl kolem Wimbledonu, protože jsem tam měl nějakou reklamní akci. Jel jsem kolem areálu a řekl si: Jé, bylo by hezké hrát,“ popsal dvojnásobný wimbledonský šampion.
Na místě, kde v roce 2013 ukončil sedmasedmdesátileté čekání Britů na mužského šampiona, stačil jediný pohled z auta.
Na tom ale Murrayho stesk končí. Po odchodu z kurtů si vtipně postěžoval, že tenis stejně nikdy neměl rád, a dnes tvrdí, že mu opravdu nechybí. Od letošního května pomáhá britskému tenistovi Jacku Draperovi, trénuje však podle svých představ a většinu času tráví s rodinou.
„Nemám motivaci jít ven a odpalovat tenisové míčky. Nechybí mi to a jsem za to opravdu rád, protože mám pocit, že spousta lidí chce, abyste řekli něco jiného. Abyste po sportu zoufale toužili,“ poznamenal devětatřicetiletý Brit.
Konec kariéry podle něj bere jako úlevu, ne jako ztrátu. „Když skončíte s něčím, do čeho jste dvacet pět let dávali všechno, je skvělé umět odejít a nemít pocit, že musíte jít odpálit míček. Jsem šťastný doma s rodinou a dětmi a to mi stačí.“
