- Jan Matas ,
- 25. 05. 2026
top zprávy
Tour de France je největší cyklistický závod planety, ale zároveň také jeden z nejdražších sportovních cirkusů světa. Za leskem žlutého dresu, televizními vrtulníky a triumfy pod Alpami se totiž skrývá obrovský byznys, v němž létají miliony eur (a někdy doslova ve vzduchu mizí během jediného pádu).
Tour de France 2026: Program, etapy, trasa, favorité, největší taháky a kde sledovat živě
Stačí pár sekund chaosu v pelotonu, zaklesnuté řídítko nebo smyk na mokré silnici a z karbonových speciálů za stovky tisíc korun zůstane hromada zničeného materiálu. A právě to je odvrácená tvář nejslavnějšího etapového závodu světa...
Přestože Tour de France působí jako monumentální sportovní mašina, prize money jsou ve srovnání s tenisem, golfem nebo formulí 1 vlastně překvapivě nízké. Prestiž a globální marketingová síla totiž často znamenají mnohem víc než samotná výplata od organizátorů.
Celkový finanční balík Tour de France 2026 se znovu pohybuje okolo 2,3 milionu eur, tedy zhruba 57 milionů korun. Samotný vítěz žlutého dresu si odnese 500 tisíc eur, což je přibližně 12,5 milionu korun.
Jenže tím příjmy nekončí. Každá etapová výhra přináší dalších 11 tisíc eur, odměny se rozdávají za vedení v dresech, vrchařské prémie, sprinty, týmové soutěže i den strávený ve žlutém trikotu. V součtu si tak dominantní jezdec může během tří týdnů přijít klidně na více než 650 tisíc eur.
A to pořád nejsou největší peníze. Skutečné miliony se dnes v cyklistice vydělávají hlavně na smlouvách, bonusech od sponzorů a marketingové hodnotě. Největší hvězdy jako Tadej Pogačar nebo Jonas Vingegaard už dnes berou několikanásobně víc za samotné kontrakty než za výhru na Tour.
Profesionální cyklistika má navíc jednu specifickou tradici, která ji odlišuje od většiny individuálních sportů. Prize money si totiž většinou nenechá samotný vítěz.
Většina týmů rozděluje odměny mezi celý personál, tedy nejen jezdce, ale i mechaniky, maséry, fyzioterapeuty nebo řidiče autobusů. Právě proto se často říká, že Tour nikdy nevyhraje jeden muž, ale desítky lidí v zákulisí.
A zatímco fanoušci vidí v televizi jen triumfální sprinty a ikonické horské útoky, v týmových kamionech se mezitím řeší úplně jiné drama: jak přežít tři týdny bez katastrofálních škod.
Moderní závodní speciály dnes připomínají technologické laboratoře na dvou kolech. Nejlepší silniční kola používaná na Tour běžně stojí mezi 300 až 500 tisíci korunami, časovkářské speciály se ale mohou vyšplhat i přes milion korun.
No, a právě v tom je problém. Karbon je extrémně lehký a tuhý materiál, ale po tvrdém nárazu bývá často neopravitelný. Jeden větší pád tak dokáže během okamžiku zničit několik rámů, kola, elektronické řazení i wattmetry.
Když se do sebe v hromadném pádu zamotá deset nebo patnáct jezdců, škody se klidně počítají v milionech korun.
Nejhorší jsou navíc situace, kdy týmy přijdou o speciálně upravené stroje šité na míru konkrétním jezdcům. Náhradní kola sice čekají na střeše týmových aut, ale rozdíl v nastavení může být pro závodníka obrovský. I proto dnes některé stáje vozí na Tour desítky náhradních rámů a stovky kol.
V současnosti to samozřejmě už dávno není jen o nohách a plících. Každý watt, každý gram a každý aerodynamický detail rozhoduje o sekundách. Týmy investují astronomické částky do vývoje helem, kombinéz, rámů nebo speciálních pozic jezdců. Pár tak neznamená jen bolest a ztrátu času, ale během jedné sekundy jde rozmetat vybavení dražší než nové Porsche...
Přehled hlavních prémií:
