- Aleš Karafiát ,
- 03. 03. 2026
Vypadá jako obr do dveří, jenže na ledě se hýbe lehce a jde pořád po brance. Český útočník Adam Klapka si v dresu Calgary Flames řekl o větší roli, když proti Los Angeles létal do prostoru před gólmanem a kouč ho vytáhl až k Nazemu Kadrimu.
Na první dobrou si člověk řekne, že hráč s výškou přes dva metry bude hlavně stát u mantinelu a čekat na souboj. Útočník Adam Klapka ale v posledních týdnech ukazuje něco jiného. Pohyb, ruce, cit pro prostor, k tomu tvrdost, která není samoúčelná. V zápase, který Flames prohráli 0:2, byl paradoxně jedním z nejvýraznějších.
Gólman Anton Forsberg prý „viděl Klapku pořád“, protože český obr do útoku na něj posílal jeden puk za druhým a hlavně se cpal do míst, kde se brání nejhůř. Kouč to četl rychle a během zápasu vytáhl Klapku ze čtvrté formace k největší hvězdě týmu Nazemu Kadrimu. Najednou to nebyla jen energie na pár střídání, nýbrž konkrétní nástroj, jak Kadriho podpořit.
Trenér Calgary Flames Ryan Huska popsal důvod bez kudrlinek. „Adam byl skvělý,“ pronesl a pak rozvinul, co přesně se mu líbilo. „Hlavní věc, kterou dělal, byla ta, že se pořád tlačil do branky. Ať už to byly střely, nebo jen jeho přítomnost v brankovišti, dává nám to schopnost tvořit šance, což jsme přesně hledali,“ vysvětlil na tiskové konferenci.
A proč šel nahoru k Kadrimu? „Posunuli jsme ho nahoru, protože Nazem tvořil trochu sám. Mít vedle něj někoho, kdo před brankou udělá rozruch, mu mělo pomoct k gólu,“ dodal kouč. Gól nepřišel, ovšem hra dostala jiný tlak a Calgary aspoň na chvíli vypadalo, že má plán.
Statistiky už nejsou jen o hitech. V sezoně má Klapka pět gólů a dvanáct bodů, přičemž pořád rozdává rány, které bolí. Zároveň otevřeně přiznává, že největší soupeř bývá v jeho vlastní hlavě, protože v minulosti po povýšení kolísal.
„Hlavní věcí pro mě je zůstat konzistentní,“ řekl útočník Adam Klapka. „Myslím, že jsem teď stabilnější, než jsem byl loni nebo na začátku sezony. Takže v tom chci prostě pokračovat,“ doplnil.
V závěru zápasu byl jen centimetry od vyrovnání, když pálil do odkryté sítě a puk se záhadně odrazil od Forsberga. „Myslím, že ani netušil, jak to chytil,“ usmál se Klapka. „Doufám, že se to jednou odrazí správně a bude z toho gól, ale musím zůstat trpělivý a dál makat,“ uzavřel.
S blížící se uzávěrkou přestupů se v Calgary může promíchat hierarchie. A jestli má mít „český obr“ trvalé místo nahoře, podobné večery bude potřebovat opakovat. Ne jednou, ne dvakrát… pořád.