- Petr Zajíc ,
- 03. 03. 2026
top zprávy
„Na biatlonové střelnici vnímáte to absolutní ticho úplně jinak, jakmile si uvědomíte, že ho s vámi právě poslouchají miliony fanoušků z celého světa,“ svěřila se ve své dojemné rozlučkové zpovědi sedmadvacetiletá biatlonistka. Její senzační jedenácté místo pod pěti olympijskými kruhy sice uchvátilo sportovní veřejnost, ovšem brněnská rodačka vzápětí ohlásila definitivní odchod ze scény kvůli vleklým zdravotním potížím.
Když projížděla cílovou rovinkou nejnáročnějšího vytrvalostního závodu, diváci na tribunách ohromeně sledovali výsledkovou tabuli. Česká debutantka za sebou suverénně nechala mnohem slavnější jména. Na jejích lyžích ztroskotala švédská kometa Elvira Öbergová, ba i druhá žena tehdejšího celkového hodnocení Světového poháru, finská vytrvalkyně Suvi Minkkinenová. „Zničehonic to ve mně zkrátka naplno propuklo, to představení na trati mělo naprosto neskutečné grády,“ smála se bezprostředně po dojezdu, zatímco si v mixzóně narychlo otírala vlhké tváře.
Parádní představení navíc zpečetila ve štafetě, kde z pozice finišmanky bezpečně dotáhla národní výběr na vynikající pátou příčku. „Vůbec tomu nedokážu uvěřit, připadám si jako v naprosté fantazii,“ hlesla rozechvělým hlasem. Třebaže prožívala vůbec nejsladší okamžiky dosavadní dráhy, pod povrchem jásotu se skrývalo mnohem temnější tajemství.
Závodnice s roztomilou přezdívkou „Tinky Winky“, jíž jí kolegové přisoudili podle proslulé postavičky z dětského seriálu Teletubbies, totiž bojuje s neviditelným nepřítelem. Imunologická onemocnění dlouhodobě devastovala její tréninkové úsilí, pročež se lékařům dodnes nepodařilo rozklíčovat přesný původ těchto nesnází. Sportovní derniéra tak přišla v ten nejneočekávanější moment.
„Cítím nesmírné štěstí z toho, jakým směrem se celý můj život ubíral. Tahle kapitola se završuje naprosto správně,“ vyprávěla na tiskové konferenci. Dlouho totiž kdesi v koutku duše chovala marnou naději v zázračný obrat a plné uzdravení. Nakonec osud zasáhl po svém a dopřál jí alespoň jednu dokonalou rozlučkovou jízdu na absolutním vrcholu.
Své niterné prožitky se následně rozhodla přetavit do emotivního sloupku pro portál Českého biatlonu. Do zlomku vteřiny mezi nádechem a stisknutím spouště se podle jejích slov vměstnaly tisíce najetých kilometrů i léta odříkání. Samotná účast na největší události planety představovala obrovskou zkoušku v ovládání vlastního těla, jež v sobě nesla mnohem hlubší symboliku přesahující hranice sportu.
Vrátila se totiž v čase až k dospívání, kdy pro malou Terezku představovaly školní jedničky naprostou samozřejmost, milovala pohyb a ničeho se nebála. Odchodem do světa vrcholového drilu ovšem tuhle radostnou jiskru ztratila. „Dlouhá léta mě kdesi v nitru i v očích mých nejbližších sžíral tíživý zármutek z faktu, že ta dřívější kurážná čertice zkrátka zmizela,“ svěřila se otevřeně. Její návrat ohlásilo až magické datum 11. února. Po jedenácti letech zdravotních potíží vybojovala s jedinou minelou životní 11. místo. Dvě svítící číslice na výsledkové tabuli tak symbolicky propojily úspěšnou ženu se ztracenou malou dívkou.
„Už se nemohu dočkat okamžiku, kdy vám tu holčičku na jaře s obrovskou radostí přivezu nazpět do tepla domova. Přesně takovou, jakou si ji pamatujete z dob jejího dávného odchodu,“ vzkázala na dálku rodičům šťastná biatlonistka. O pár týdnů později nadobro zaklapla závěr své malorážky a vkročila do civilního života.
Sedmý díl SP v biatlonu se blíží. Co nás v Kontiolahti čeká a kde závody sledovat?
