Den, kdy král trpěl. Pogačar otevřeně o největším ponížení sezony 2025

• Pogačar získal v roce 2025 ty nejcennější tituly včetně duhového dresu.
• Přípravu na závěr sezony mu zkomplikovala nemoc před odletem do Kanady.
• V časovce na MS v Kigali utrpěl drtivou porážku od Remca Evenepoela.
• Trojkombinaci Grand Tours v jednom roce považuje za extrémně náročnou.
• Úspěch na pěti monumentech vidí jako reálnější cíl než vyhrát tři velké etapáky. 

Trhlina v dokonalém obraze

Zvenčí to vypadá, že je z jiné planety. Útočí, baví diváky a sbírá trofeje s lehkostí, která bere soupeřům chuť závodit. Jenže i stroj jménem Pogačar má své limity. V rozhovoru pro portál Tuttobici cyklista bez obalu přiznal, že cesta k titulům byla dlážděna zdravotními problémy a pochybnostmi, o kterých svět neměl tušení.

„Moje příprava měla své výkyvy. Týden před návratem k závodění v Kanadě mi nebylo vůbec dobře,“ poodhalil zákulisí podzimu. Tyto komplikace se naplno projevily v momentě, kdy to čekal nejméně, tedy na světovém šampionátu ve Rwandě.

Lekce v Kigali

Byl to den, který si Pogačar za rámeček nedá. Individuální časovka v Kigali se změnila v demonstraci síly, ovšem ne té jeho. Belgický rival Remco Evenepoel nasadil tempo, kterému Slovinec nedokázal konkurovat. Zatímco Evenepoel letěl pro zlato, Pogačar bojoval sám se sebou a s vědomím, že na vítězství nemá nárok.

„Na časovku jsem nebyl v nejlepší formě a vůbec jsem nebyl spokojený,“ přiznal bez vytáček. Být detronizován takovým způsobem pro něj bylo hořkou pilulkou, ba možná největším ponížením sezony. „Bylo to těžké spolknout,“ dodal. Nicméně právě tato facka ho vybičovala k následnému výkonu v silničním závodě, kde si spravil chuť a umlčel kritiky.

Tři týdny v pekle jsou moc

S přibývajícími lety a zkušenostmi se mění i Pogačarův pohled na extrémní zátěž. Ačkoliv fanoušci sní o tom, že by se pokusil o nemožné – vyhrát Giro d'Italia, Tour de France a Vueltu v jednom kalendářním roce – sám závodník zůstává nohama na zemi. Upozorňuje, že nejde jen o šlapání do pedálů.

„Není to jednoduché. Kromě jednadvaceti etap jsou tu neustálé přesuny, hotely a mnoho dní strávených mimo domov. Je toho opravdu hodně,“ vysvětluje. Psychická únava z neustálého tlaku a absence domova je často horší než bolest v nohou. Podle něj je tak mnohem reálnější scénář, že se pokusí ovládnout všech pět slavných monumentů v jedné sezoně, než aby riskoval zdraví na třech Grand Tours. I když, jak sám s úsměvem dodává: „Nikdy neříkej nikdy. Uvidíme, co přinese budoucnost.“

Bulharský start Gira drhne na penězích, týmy žádají vyšší kompenzace