- Petr Zajíc ,
- 27. 12. 2025
Start v zahraničí má být velkolepou oslavou cyklistiky, jenže pro manažery stájí se tato vize mění v účetní noční můru. Plánovaný výkop Giro d’Italia v Bulharsku narazil na tvrdý odpor týmů, které odmítají nést astronomické náklady na přesun celého cirkusu zpět na Apeninský poloostrov bez adekvátní finanční injekce.
Když se na mapě spojí bulharská Sofie a italské Catanzaro, prst musí přejet více než tisíc kilometrů přes moře i pevninu. Právě tato vzdálenost se stala rozbuškou v jednání mezi pořadateli jednoho z nejtěžších závodů světa a těmi, kdo jej tvoří, tedy samotnými týmy. Zatímco organizátor RCS Sport vidí v bulharském startu příležitost k expanzi na nové trhy, sportovní ředitelé vidí především logistické peklo. Nejde pouze o letenky pro jezdce; je nutné přepravit tuny materiálu, kamiony s technickým zázemím, mechaniky, maséry i kuchaře.
Takový manévr vyžaduje precizní plánování, ba i značné finanční rezervy, které v napjatých rozpočtech cyklistických stájí často chybí. Přestože vedení závodu zajistilo výjimku v pravidlech UCI a vložilo do programu dodatečný den volna určený výhradně na transport, zástupci týmů kroutí hlavou. Den bez závodění sice pomůže regeneraci jezdců, faktury za nákladní lety a extra logistiku však nezaplatí.
Jádrem konfliktu není neochota cestovat, nýbrž konkrétní suma na výplatní pásce. Podle informací dánského webu Feltet.dk se představy obou stran diametrálně rozcházejí. RCS Sport předložil nabídku ve výši 125 000 eur (zhruba 3 miliony korun) pro každý tým, což má pokrýt zvýšené náklady spojené se zahraničním startem.
Z pohledu stájí jde však o podhodnocenou kalkulaci. Asociace profesionálních týmů (AIGCP) kontrovala požadavkem na minimálně 160 000 eur (téměř 3,9 milionu korun). Rozdíl 35 000 eur na tým se může zdát v kontextu milionových rozpočtů zanedbatelný, avšak pro menší formace typu ProTeam, které žijí od sezony k sezoně, jde o zásadní položku.
„Náklady na takto komplexní přesun rostou raketovým tempem a navrhovaná částka neodráží realitu dnešních cen dopravy,“ nechal se slyšet jeden ze zástupců týmů pod podmínkou anonymity, přičemž zdůraznil, že ochota akceptovat ztrátové podniky je u konce.
Nervozita v pelotonu nepramení pouze z bulharských plánů pro rok 2026. Situaci zahušťuje i blížící se start ročníku 2025 v Albánii, který již nyní vyvolává v zákulisí vrásky na čele. Manažeři mají v živé paměti náročné logistické operace z minulosti, třebaže starty v Izraeli či Maďarsku byly divácky úspěšné.
Organizační složitost spojená s celními procedurami a přesuny mimo Evropskou unii (v případě Albánie) či na její okraj (v případě Bulharska) vytváří tlak, který už nelze přehlížet. Týmy tak vysílají jasný vzkaz: pokud má být Giro globální show, musí tomu odpovídat i servis pro hlavní aktéry. Zda ředitel závodu Mauro Vegni sáhne hlouběji do kapsy, nebo bude riskovat otevřenou revoltu stájí, ukáží až nejbližší týdny vyjednávání.
Hledání nového Pogačara ničí talenty. Jezdci varují před epidemií vyhoření