- Jan Matas ,
- 26. 12. 2025
top zprávy
Každý tým chce najít svého Pogačara, a tak loví stále mladší jezdce. Jenže tento hon si vybírá krutou daň. Belgický profesionál Tiesj Benoot varuje, že obrovský tlak mění talentované mladíky v psychické trosky, které končí dřív, než jejich kariéra vůbec začne.
Svět profesionální cyklistiky se změnil. Pryč jsou doby, kdy hlavní slovo měli zkušení veteráni. Po fenomenálním úspěchu Tadeje Pogačara, kterého stáj UAE Emirates katapultovala na vrchol, se všichni snaží tento model zopakovat. Týmy investují obrovské peníze do skautingu juniorů, hledají nové hvězdy jako Isaac Del Toro a klidně nechají odejít talenty typu Juana Ayusa, protože v nabité interní konkurenci pro ně zkrátka není místo.
Jenže tento hon má odvrácenou tvář. „Je to jasný trend,“ potvrdil v Thomas Guenter Podcastu jednatřicetiletý Belgičan Tiesj Benoot, který míří z Vismy do Decathlonu. Podle něj tento systém vede k tomu, že mladí cyklisté vyhoří dříve, než vůbec dosáhnou svého vrcholu.
Problém vidí v posedlosti daty. Jezdci ve věku dvacet jedna nebo dvacet dva let jsou pod neustálým drobnohledem. „Díky všem těm výkonnostním údajům lze změřit a znát úplně všechno,“ vysvětlil Benoot. „To na tyhle mladé kluky vytváří nesnesitelný tlak, aby byli neustále perfektní.“
K měřitelným výkonům se přidává i obrovský sociální tlak. Mladá generace je na sociálních sítích denně konfrontována s obrazem dokonalého profesionála. „Mladí jezdci vidí všechno, co profesionál dělá... třeba fotky, jak si odvažuje každé sousto jídla. Nemyslím si, že je to pro ně dobré,“ poznamenal Benoot.
Výsledkem je, že tito jezdci ztrácejí to nejdůležitější... lásku ke sportu. „Vidíte talenty, kteří s tím ve 21 nebo 22 letech prostě praští,“ vypráví Benoot. „Začali závodit, protože cyklistiku milovali, ale přes všechny ty malé detaily a tlak tu radost úplně ztratili. Zůstaly jim jen psychické problémy.“
Sám vzpomíná, jaký rozdíl vnímá oproti své generaci. „V 18 letech jsem normálně chodil s přáteli ven, bylo to součástí mého života. Dnešní mladí jezdci mají sociální okruh mnohem menší. Rodiče se často snaží realizovat své vlastní sny prostřednictvím svých dětí.“
Benootovo varování navíc není ojedinělé. V říjnu se ozval i dvaatřicetiletý nizozemský jezdec Martijn Tusveld, který po sezoně ukončil kariéru. Ten poukázal na znepokojivý paradox... třebaže týmy WorldTour investují miliony do materiálu, výživy a přípravy, na duševní zdraví zcela zapomínají.
Tusveld upozornil, že navzdory obrovskému tlaku na tyto mladé kluky, pouze jediná stáj... Trek... zaměstnává sportovního psychologa na plný úvazek. Ostatní týmy tuto klíčovou složku péče, která by mohla pomoci mladíkům tlak ustát, zcela ignorují.
Profesionální návyky jsou jistě potřeba, ale honba za nalezením nového Pogačara si vybírá svou daň. Pokud týmy nezačnou investovat i do ochrany duševního zdraví, možná jim budoucí šampioni vyhoří dříve, než vůbec dostanou šanci obléknout si žlutý dres.
