Zverev zuřil, Rybakinová mluvila o krádeži. Elektronika na antuce je pod palbou a Roland Garros proběhne kompletně bez ní

French Open 2026: V Paříži se představí silná česká výprava v čele s Krejčíkovou a Macháčem

• Roland Garros dál odmítá plné nasazení elektronického hlášení autů
• Rybakinová i Zverev letos hlasitě kritizovali chyby systému na antuce
• Čím dál víc lidí si klade otázku, zda by rozhodčí neměli mít právo počítač přehlasovat 

Francouzská federace totiž znovu odmítla plošné nasazení elektronického systému hlášení autů (ELC) a během následujících tří týdnů budou v Paříži dál rozhodovat lidé, nikoliv neomylně se tvářící kamery.

Ještě nedávno to vyvolávalo posměšky typu "Francouzi jsou prostě Francouzi." Jenže letošní antuková sezona obrátila debatu vzhůru nohama.

Čím dál víc hráčů totiž otevřeně kritizuje elektronické rozhodování právě na antuce, kde technologie podle mnohých zdaleka není tak přesná jako na tvrdém povrchu nebo trávě. Problémem je hlavně žádná možnost odvolání....

Jakmile promluví počítač, není cesty zpět. Rozhodčí nesmí sejít z empajru, podívat se na stopu a změnit verdikt. A právě to začíná profesionály vytáčet doběla.

Jedním z největších případů letošní sezony byl incident Eleny Rybakinové v Madridu. Ve třetím kole proti Čchin-wen Čeng zahlásil systém eso, jenže stopa po míčku byla podle Kazachstánky jasně v autu.

"Tohle není vtip. Systém je špatně. Je absolutně špatně," rozčilovala se Rybakinová a ukazovala na stopu vedle lajny.

Rozhodčí Julie Kjendlie ale odmítla stopu zkontrolovat. Pravidla jí to jednoduše nedovolují. "Teď máme ELC, takže tím se musím řídit," vysvětlila.

Rybakinová později mluvila o ukradeném bodu a přiznala, že technologii už nevěří.

Do podobné situace se dostal také Alexander Zverev, který se pomalu stává tváří odporu proti elektronickému rozhodování na antuce. V Madridu během výměny přestal hrát poté, co forhend Terence Atmaneho zjevně dopadl za základní čáru. Jenže systém mlčel.

Němec nevěřícně rozhazoval rukama a ptal se "Jak je tohle možné?"

Hawk-Eye, nebo lidské oči? Roland Garros znovu otevírá starou tenisovou bitvu

Když ani on nedostal možnost zkontrolovat stopu, utrousil: "Pak by vám alespoň mělo být dovoleno sejít dolů a podívat se na stopu, když dojde k takové chybě."

Ironií je, že ani lidští čároví rozhodčí nebyli k Zverevovi vždy laskaví. Ve finále Roland Garros 2024 proti Carlosi Alcarazovi byl například druhý servis Španěla původně zahlášen jako aut.

Rozhodčí následně výrok opravil, jenže televizní opakovačky ukázaly, že míček byl skutečně venku, byť v rámci tří milimetrů tolerance, kterou samotná technologie připouští. Alcaraz pak získal nejen bod, ale nakonec i titul.

Právě tady začíná být francouzský model pro část tenisového světa znovu fascinující. Na antuce totiž míček zanechává stopu. Reálný fyzický důkaz. Jenže současná pravidla paradoxně dávají větší váhu počítači než tomu, co všichni vidí na kurtu.

Řada expertů navíc upozorňuje, že antuka je pro elektronické systémy mnohem složitější. Povrch je měkký, sypký a každá stopa vypadá trochu jinak. Hráči tak podle kritiků často hrají něco jako "Hawk-Eye ruletu".

Přitom původní myšlenka technologie byla hráče chránit před lidskými chybami. Už v začátcích Hawk-Eye ale třeba Roger Federer často nevěřil vlastním očím, když opakovaně prohrával challenge situace, o nichž byl přesvědčený, že viděl správně.

Dnes se debata posouvá jinam: neměl by mít rozhodčí na antuce právo stroj přehlasovat?

Ani samotní kritici přitom nevolají po úplném zrušení systému. Dokonce i Zverev tvrdí, že elektronické rozhodování podporuje.

"Elektronické hlášení mám rád. Jen v Madridu bylo něco špatně. Pořád si myslím, že je to správná cesta do budoucna," řekl Němec.

Jenže Roland Garros možná ukazuje, že budoucnost nemusí být stoprocentně digitální. A znáte to, tenis bez hádek o stopy by byl možná až moc sterilní.

Bez možnosti rozhodčího změnit výrok bychom totiž nikdy neviděli legendární scénu z roku 2009, kdy Fernando González během semifinále v Paříži protestoval proti výroku tak, že si demonstrativně sedl přímo do antukové stopy. Zadní část trenýrek pak měl po zbytek zápasu rudou jako cihlový prach na Philippe-Chatrierovi.

'"Nevěděl jsem, co mám dělat. Ukázal jsem stopu, ale nebyla cesta ven. Tak jsem prostě udělal něco pro zábavu," vzpomínal později Chilan.