- Petr Zajíc ,
- 18. 04. 2026
Nejde už jen o dopingovou kauzu. Kolem Markéty Vondroušové se začíná lámat mnohem citlivější spor. Jedna strana slyší strach, vyčerpání a psychický pád. Druhá jen další příběh, kterým se slavná sportovkyně snaží uhnout před trestem.
Na začátku byl jeden prosincový večer a nečekaná návštěva dopingové kontrolorky. Markéta Vondroušová dnes tvrdí, že nešlo o obyčejnou rutinu, ale o situaci, která v ní spustila paniku. Popsala, že žena u dveří se podle ní neidentifikovala způsobem, který by jí dal pocit bezpečí, a právě tehdy prý převládl instinkt nad chladným úsudkem. „Je pro mě velmi těžké o tom mluvit, ale chci být k vám ohledně svého duševního zdraví upřímná,“ napsala později na Instagramu. A přidala i podstatnější větu. „Nedávný incident s dopingovou kontrolou se stal, protože jsem se po měsících fyzického a psychického stresu ocitla na hranici svých sil.“
Právě tady se celý případ láme. Nejde o klasickou dopingovou kauzu postavenou na nálezu zakázané látky. Jde o odmítnutí testu, které pravidla berou velmi vážně a za něž může hrozit až čtyřletý trest. ITIA ji skutečně obvinila, zároveň ale zatím neuložila automatické dočasné zastavení činnosti. To znamená, že česká tenistka může minimálně pro tuto chvíli dál figurovat v turnajovém provozu.
Na sociálních sítích se pod jejím vyjádřením okamžitě vytvořily dva světy. V jednom se mluví o tom, že vrcholový sport člověka semele, že psychické zdraví není dekorace a že strach ve vlastním bytě se nedá odbýt mávnutím ruky. V tom druhém ale převládl mnohem tvrdší tón. Právě odsud zní věty o výmluvách, hraní na oběť a snaze zakrýt něco mnohem prostšího. Tenhle střet je vlastně krutý i výmluvný zároveň. Ve chvíli, kdy sportovec vytáhne téma psychických problémů, část lidí v tom stále automaticky slyší alibi. Ne vysvětlení, ne kontext, ale slabinu.
Podle Reuters u ní odborníci potvrdili akutní stresovou reakci a generalizovanou úzkostnou poruchu. To její obraně dává pevnější rámec, ale veřejnou debatu to stejně neuklidnilo. Možná právě naopak. Čím osobněji Vondroušová mluví, tím víc ji část publika soudí bez milosti.
Na tom je celé tohle drama možná nejsmutnější. Markéta Vondroušová už dávno nečelí jen otázce, zda porušila pravidla. Bojuje i o to, jak bude její příběh čten. Jestli jako selhání, manipulace, nebo jako chvíle, kdy se pod tlakem sesypalo něco, co už dávno drželo jen silou vůle.
A právě proto tenhle případ pálí víc než běžná tenisová kauza. Protože nejde jen o paragrafy a termíny. Jde i o hranici, za níž už člověk nehraje o body ani o ranking, ale o to, zda mu ostatní ještě uvěří.
Rakety už jí krotit nestačí, láká ji boxerský ring. Sabalenková hledá únik z vlastního stínu