- Jan Matas ,
- 17. 04. 2026
top zprávy
Představa roztříštěného grafitu ležícího na kurtu děsí sponzory, pro běloruskou lvici je však nezbytnou očistou. „I po tenise budu muset dělat něco, kde budu takhle agresivní – možná box,“ svěřila se Aryna Sabalenková v upřímném rozhovoru, kde odhalila propast mezi svým civilním já a dravcem na dvorci.
Jaké to je, když se v jednom těle sváří mírná žena a neřízená střela? Běloruská tenisová hvězda Aryna Sabalenková nepotřebuje k vítězství jen precizní techniku, nýbrž především prostor pro své démony. Často ji vidíme, jak na kurtu soptí, pročež se nabízí otázka, zda je taková i v běžném životě. Sama však přiznává, že mimo dvorce v ní naleznete úplně jiného člověka. Ta dravost, která soupeřkám nahání hrůzu, se probouzí až s prvním podáním. Třebaže se může zdát její chování výbušné, pro běloruskou hráčku jde o funkční mechanismus. Bez této drsnější verze sebe samé by pravděpodobně nikdy nedosáhla na takové vrcholy.
Právě tento kontrast považuje za klíč k duševní rovnováze. Na jedné straně stojí usměvavá mladá žena, na té druhé nelítostná gladiátorka, která se nespokojí s ničím jiným než s totální dominancí. Jenže tato energie nezmizí ve chvíli, kdy odloží tenisovou obuv do šatny.
Navzdory tomu, že čerstvá vítězka turnajů v Indian Wells i Miami Aryna Sabalenková prožívá své nejúspěšnější období, v hlavě se jí už rodí plány na dobu, kdy utichne potlesk zaplněných tribun. Box pro ni nepředstavuje jen náhodnou kratochvíli, ba i jedinou logickou cestu k vnitřnímu míru. „Mám pocit, že ty dvě osobnosti ve mně fungují dobře,“ popisovala své pocity v rozhovoru pro magazín Esquire s tím, že pěstní souboje ji lákají nejvíce. Své nastavení vnímá jako stroj, který vyžaduje neustálý odvod přebytečné páry. Představa Sabalenkové v ringu už nyní budí v tenisovém světě respekt.
Už před dvěma lety se o bojových sportech vyjadřovala s nečekanou jistotou a tehdy rezolutně pronesla: „Box. Nic jiného nepřichází v úvahu.“ Zatímco ostatní sportovci po kariéře hledají klid v ústraní, ona vědomě vyhledává další konflikt.
Cesta k dnešní neotřesitelné pozici nebyla dlážděna pouze trofejemi a radostnými výkřiky. Když v roce 2019 navždy odešel její otec, stal se pro ni tenis jedinou formou záchranného lana. Právě do žlutých míčků tehdy projektovala svůj smutek, pročež se tato potřeba fyzického uvolnění časem transformovala do rituálu, který fanoušci vídají se smíšenými pocity – do drcení raket.
Jak vlastně vypadá ideální destrukce, když se nedaří? „Praštíš s ní, co nejsilněji to jde. Všechno to napětí a emoce pustíš do rakety. A pak je vypustíš ven, jakmile se raketa zlomí,“ vysvětlila s odzbrojující upřímností. Výrobce náčiní v tu chvíli pravděpodobně nejásá, pro ni je to však jediný způsob, jak se okamžitě resetovat a pokračovat v boji o další grandslamové body. Pokud tedy jednou skutečně vymění kurty za provazy ringu, její soupeřky budou čelit síle, která se roky kumulovala pod neúprosným tlakem světových finále.
