Pogačar, van der Poel a rozbitá trať. Organizátoři Paříž–Roubaix bijí na poplach

• z nejznámějších úseků tratě zmizely další kostky, hlavně v Arenbergu a na Carrefour de l’Arbre
• pořadatelé už museli některé mezery nouzově vyplnit štěrkem, uhlím i náhradními kameny
• Thierry Gouvenou varuje, že při rychlosti kolem padesáti kilometrů v hodině může mít taková díra fatální následky
• letošní ročník mužů i žen se pojede ve stejný den, v neděli 12. dubna
• organizátoři se obávají, aby závod neskončil pádem některé z hlavních hvězd v čele s Tadejem Pogačarem či Mathieuem van der Poelem 

Suvenýry, které mění trať v past

To, co dřív působilo jako ojedinělá hloupost pár fanoušků, začíná letos vypadat jako pravidelný problém. Z legendárních úseků pavé si lidé odnášejí kostky domů a po jejich zásazích zůstávají v cestě hluboké mezery. Právě na Arenbergu a Carrefour de l’Arbre, tedy na místech, kde se závod často láme, to pořadatelům dělá největší vrásky. Thierry Gouvenou to v rozhovoru pro nizozemský De Telegraaf popsal bez okolků. „Setkáváme se s tím čím dál častěji. Lidé si neuvědomují, jak velké následky to může mít,“ varoval. 

Ještě tvrdší byl ve chvíli, kdy mluvil o samotném riziku. „To, co dělají, může být životu nebezpečné. Stačí si představit, co se stane, když závodník v rychlosti narazí do takové díry,“ řekl Gouvenou. A to není zveličování. Paříž–Roubaix patří k nejbrutálnějším dnům celé sezony i bez podobných zásahů. Tady se nepadá v nízké rychlosti a na hladkém asfaltu. Tady se letí přes staré kameny v tempu, které neodpouští nic. 

Opravy běží, jenže škody přibývají dál

Organizátoři i dobrovolníci z Amis de Paris-Roubaix trať kontrolují opakovaně a ještě v pátek pokračovaly opravy. Podle Cyclingnews už se některé výmoly provizorně zacelovaly štěrkem, uhlím a náhradními kostkami. Jenže právě v tom je celý háček. Záplatování funguje jen tehdy, když ničení přestane. A podle posledních zpráv nepřestalo. 

Gouvenou navíc připomněl, že letošní ročník slibuje mimořádný souboj o vítězství. „Bylo by hluboce tragické, kdyby jedna z těchto hvězd spadla proto, že si někdo myslel, že kostka z Paříž–Roubaix bude hezky vypadat na krbu,“ řekl. Věta mířila hlavně na očekávanou bitvu Tadeje Pogačara s Mathieuem van der Poelem, ale platí pro kohokoliv, kdo do Pekla severu vjede s ambicí něco velkého dokázat. 

Peklo severu další pomoc nepotřebuje

Na Paříž–Roubaix je zvláštní právě to, že jeho krása vždy stála na syrovosti. Na blátě, prachu, otřesech, technických problémech i odvaze. Jenže to všechno musí vyrůstat z trati, jaká má být, ne z děr po fanoušcích, kteří si z ní chtějí odnést kus domů. Letos tak nejde jen o formu favoritů nebo o to, kdo nejlépe přežije pavé. Jde i o to, zda trať vydrží sama sebe. 

Shodit ho z kola? Cyklisté přiznávají bezmoc vůči Pogačarově nadvládě