Tenista Stefanos Tsitsipas se propadá žebříčkem a experti viní jeho otce

• Pád na 66. místo světového žebříčku po drtivé porážce v Monte Carlu.
• Kritika metod otce Apostolose ze strany ATP experta Adama Blichera.
• Krátká a neúspěšná spolupráce s legendárním Goranem Ivaniševićem.
• Absence titulu či finálové účasti od února roku 2025.
• Psychologický aspekt závislosti hráče na neustálých pokynech z tribuny.

Zlatá klec s řeckými kořeny

Kdysi nezastavitelný vládce antukových dvorců v Monte Carlu dnes připomíná spíše stín dřívějšího šampiona. Řecký tenista Stefanos Tsitsipas, jenž v tomto knížectví v minulosti třikrát pozvedl trofej nad hlavu, se letos loučil hned po prvním kole. Tento výpadek jej katapultoval hluboko do druhé padesátky světového pořadí, pročež se začínají ozývat hlasy volající po radikální změně v jeho nejužším týmu. Třebaže se talentovaný hráč pokusil o restart angažováním nových tváří, vždy se nakonec vrátil do náruče svého otce.

Jejich vztah přitom připomíná horskou dráhu plnou emocí, výčitek a veřejných konfliktů. Krátká epizoda, během níž tým vedl chorvatský trenér Goran Ivanišević, skončila naprostým fiaskem. Legendární wimbledonský vítěz po rozchodu nešetřil kritikou na adresu Tsitsipasovy pracovní morálky, pročež se rodinný tandem opět spojil. „Kvůli němu jsem skutečně přicházel o vnitřní klid i kontrolu,“ pronesl Stefanos a vysvětlil, že si s otcem museli mnohé vyříkat, přičemž se nyní snaží nastavit přísnější hranice. Apostolos má dle jeho slov stále potřebu brát všechnu zodpovědnost na svá bedra, což hráči svazuje ruce.

Hlas z tribuny jako tichý jed

Problém však nemusí vězet pouze v temperamentu, ale v samotné podstatě tréninkového procesu. Dánský mentální kouč Adam Blicher v podcastu SpilXperten upozornil na nebezpečný fenomén, který Tsitsipasovu hru doprovází. Podle něj vše začíná už na tréninkovém dvorci, kde otec mluví až příliš v domnění, že tím synovi prospívá. Jenže v realitě tím pouze buduje hlubokou závislost, která se v krizových momentech na kurtu projevuje jako zoufalé volání o pomoc směrem k lavičce.

Tenis je na rozdíl od golfu sportem otevřených dovedností, kde se situace mění každou vteřinu a hráč musí umět reagovat samostatně. „Mnoho trenérů podléhá omylu, že čím více toho řeknou, tím více pomohou, ale ve skutečnosti by měli navrhovat cvičení, která hráče donutí vyřešit problémy bez cizí pomoci,“ poznamenal v rozhovoru Adam Blicher. Neustálé pohledy řeckého tenisty k otci po každém nepovedeném úderu jsou podle něj důkazem, že se Stefanos nenaučil na kurtu mentálně dospět.

Rozbité zrcadlo šampiona

Zatímco konkurence nespí a mladí dravci se derou vpřed, Tsitsipas přešlapuje na místě. Od února 2025, kdy triumfoval v Rotterdamu, jeho sbírka trofejí zeje prázdnotou. Neustálé hledání ideálního složení realizačního týmu zatím přineslo jen chaos a další propad v tabulce Live Rankings. Hráč, který dříve udivoval svou elegancí a drtivým jednoručným bekhendem, nyní působí na dvorci ztraceně, ba i rezignovaně.

Otázkou zůstává, zda je v sedmadvaceti letech schopen definitivně přetnout pupeční šňůru a svěřit svou kariéru do rukou někoho, kdo k němu nebude přistupovat jako k malému chlapci. Pokud nedojde k hlubokému zpytování svědomí a k radikálnímu řezu, hrozí, že jeden z největších talentů své generace zůstane uvězněn v ozvěnách rad z otcovských úst. Dokáže Stefanos Tsitsipas najít odvahu k osamostatnění dříve, než se jeho jméno ztratí v průměru?

Ponížení v monackém ráji: Medveděv se po historickém debaklu psychicky zhroutil