- Petr Zajíc ,
- 11. 04. 2026
Tři minuty je dělily od totální ostudy a předčasného konce sezony, ovšem nyní se sparťané vznášejí na vlně nečekané euforie. Dokáže se pražský velkoklub vymanit z letitého stínu a dokráčat k titulu díky paradoxu, kdy mu v roli outsidera konečně narostla křídla?
Základní částí se hokejisté z hlavního města spíše protrápili, ba i sedmé místo v tabulce musela obec fanoušků vnímat jako hluboké podcenění potenciálu kádru. Jenže právě herní agónie a balancování na hraně propasti v předkole proti Kladnu, kdy Pražany dělilo od vyřazení jen několik desítek sekund, vdechly týmu nový život. Bývalý trenér obou semifinálových soupeřů Václav Sýkora v rozhovoru pro Aktuálně.cz poznamenal, že psychická odolnost Sparty po náročném průběhu čtvrtfinále prudce vzrostla, pročež se tým vnitřně sjednotil a pochopil nezbytný herní projev pro vyřazovací boje.
Třebaže Pardubice vstupovaly do série jako neochvějný favorit a vítěz základní části, herní obraz dosavadních duelů mluví jinou řečí. Sparta dokázala eliminovat útočnou sílu Dynama a nebýt smolných nájezdů ve třetím klání, mohl být její náskok v sérii ještě výraznější. Právě tato transformace z kritizovaného celku v kompaktní defenzivní val šokovala i odbornou veřejnost. Někdejší útočník Zdeněk Blatný v podcastu Bago dokonce přiznal své dřívější pochybení v odhadech a svěřil se, že kdyby si měl v tuto chvíli vsadit své peníze, věřil by ve sparťanský triumf v celém šampionátu.
Klíčový moment dosavadního průběhu semifinále nastal ve čtvrtém utkání, kdy museli sparťané v závěrečné třetině čelit pětiminutovému trestu po faulu obránce Nika Seppäly. Proti obávanému komandu, kterému velí útočník Roman Červenka nebo kapitán Lukáš Sedlák, se očekával drtivý nápor, pročež se sparťanská střídačka semkla k nevídanému výkonu. Domácí borci se vrhali do střel s takovou vervou, že soupeř si během dlouhé výhody nevypracoval prakticky žádnou vážnější příležitost k ohrožení branky.
Útočník Pavel Kousal na klubovém webu konstatoval, že přesně takový přístup měl v týmu panovat odjakživa. Podle jeho slov byla obětavost v minulosti občas na vedlejší koleji, a tak je nyní nutné v tomto nasazení nepolevit a neustupovat z nastolené cesty. Také kapitán Michal Řepík ocenil, že mužstvo konečně pochopilo cenu úspěchu, která se měří počtem modřin a odblokovaných kotoučů. Právě tato dříve postrádaná vlastnost může být oním chybějícím kouskem skládačky, na který Sparta čeká od roku 2007.
Může se to zdát jako sportovní ironie, ale pozice týmu, od kterého se proti pardubickému gigantovi příliš nečekalo, Sparty svědčí. Zatímco v předchozích letech Pražané často podléhali vlastnímu očekávání a papírovým předpokladům, letos těží z role dravce, který útočí z druhého sledu. Nehledě na to, že k zisku poháru vede ještě dlouhá a trnitá cesta přes páté utkání v Pardubicích a pravděpodobné finále proti Třinci, aktuální nastavení mysli v šatně vypadá nejzdravěji za poslední dekádu.
Zda se podaří tento herní styl udržet i v bouřlivé atmosféře pardubické arény, zůstává otevřenou otázkou. Útočník Pavel Kousal a jeho parťáci jsou si vědomi, že každé zaváhání a návrat do starých kolejí komfortní zóny by znamenaly konec nadějí. Páté semifinále v Pardubicích se hraje dnes od 19 hodin.
Brankáři v NHL čelí nové realitě. I čísla pod 90 procent dnes stačí na špičku