čtvrtek, 18. 12. 2025
Je to vůbec člověk? Pogačarovy plíce bourají hranice možného

Je to vůbec člověk? Pogačarovy plíce bourají hranice možného

Je Tadej Pogačar hříčkou přírody, nebo výsledkem dokonalého tréninku? Tuto otázku si klade snad každý fanoušek cyklistiky, když vidí slovinského fenoména drtit soupeře v nejtěžších stoupáních. Norský výzkumník Ole Kristian Berg se rozhodl podívat pod pokličku jeho výkonů a čísla, ke kterým dospěl, vyrážejí dech i odborníkům.


  • autor: Petr Zajíc
  • , vydáno: 17. 12. 2025
  • , zdroj fotky: Profimedia

Motor, který nezná únavu

Běžný smrtelník se zadýchá při dobíhání autobusu, zatímco elitní sportovci fungují v dimenzích, o kterých se nám může jen zdát. Klíčovým ukazatelem je hodnota VO₂ max, tedy maximální množství kyslíku, které tělo dokáže využít při plné zátěži. Zatímco průměrný muž se pohybuje okolo hodnoty 40 ml/kg/min, profesionální cyklisté běžně atakují hranici 75, ba i 80 jednotek. Jenže pak je tu Tadej Pogačar, jenž podle všeho létá v úplně jiné galaxii.

Norský výzkumník Ole Kristian Berg zveřejnil v odborném časopise Journal of Science & Cycling detailní analýzu, která vychází z dat nasbíraných během horských etap na Tour de France v letech 2024 a 2025. Zaměřil se na výkon v šesti klíčových stoupáních, kde Pogačar generoval průměrný výkon okolo 442 wattů po dobu čtyřiceti minut. Z těchto údajů Berg vypočítal, že aerobní kapacita slovinského dravce se pravděpodobně pohybuje v rozmezí 91 až 96 ml/kg/min. To jsou čísla, která se nebezpečně blíží absolutním historickým rekordům.

Útok na legendy severského lyžování

Abychom tato data zasadili do kontextu, musíme se podívat do historie vytrvalostních sportů. Za neoficiálního rekordmana je považován norský cyklista Oskar Svendsen, jemuž v laboratoři naměřili neuvěřitelných 97,5 ml/kg/min. V těsném závěsu se drží ikona běžeckého lyžování Bjorn Daehlie s hodnotou 96.

Třebaže Pogačarova čísla jsou „pouhým“ odhadem z terénu, jejich váha je obrovská. Je nutné si uvědomit, že zatímco Svendsen či Daehlie podstupovali testy v kontrolovaném prostředí a plní sil, Pogačar tyto hodnoty vykazoval uprostřed třítýdenního etapového závodu, kdy se kumuluje únava. Berg dokonce naznačuje, že reálná čísla mohou být ještě vyšší, jelikož organismus v průběhu Tour nefunguje na své absolutní maximum jako při jednorázovém testu.

Watty, vítr a realita

Slovinský fenomén v kopcích nepoklesl pod výkon 6,4 W/kg, přičemž v některých pasážích, jako například při časovce na Peyragudes, generoval až 7 W/kg. To ukazuje na mimořádnou efektivitu, tedy schopnost udržet extrémní energetický výdej při relativně nízké tělesné hmotnosti. Berg sice ve své práci přiznává, že nezohlednil vliv větru či jízdu v háku, což by mohlo výsledná čísla mírně zkreslit, přesto považuje své závěry za velmi přesné.

Samozřejmě platí, že VO₂ max není jediným dílkem skládačky úspěchu. I norský vědec připouští, že za Pogačarovou dominancí stojí také dokonalá mechanika šlapání, regenerace a mentální síla. Přesto nám tato studie dává jasnou odpověď na to, proč se soupeřům při pohledu na Pogačarova záda tak často tají dech. Stojí proti nim totiž motor, který je vyladěn na samou hranici lidských možností.

Rodina zrozená z utrpení. Tadej dojemně promluvil o poutech v týmu

další zajímavé články