pátek, 30. 05. 2025
Kamarády nemám, takže odchod z Bostonu byl snadný, říká Marchand. Češi? Bez nich už hrát nebudu

Kamarády nemám, takže odchod z Bostonu byl snadný, říká Marchand. Češi? Bez nich už hrát nebudu

Zatímco Florida Panthers kráčí znovu k finále Stanley Cupu, jedna z největších hokejových osobností posledních let si stále zvyká na nový domov. Brad Marchand, legendární útočník a dlouholetý symbol Boston Bruins, prožívá v dresu Panthers zvláštní jaro. V rozhovoru pro Livesport Zprávy poodhalil, jak si po trejdu zvyká, jak vnímá české spoluhráče i proč ho myšlenka na souboj s Davidem Pastrňákem nijak neláká.


  • autor: Jindřich Krast
  • , vydáno: 29. 05. 2025
  • , zdroj fotky: profimedia

Florida je jedno vítězství od finále. V sérii vede 3:0 a tým působí suverénně, což potvrzuje i zkušený forvard. „Naší nejsilnější stránkou je šířka kádru. Máme kam sáhnout, kluci hrají tvrdě, jdou vám do těla. Pro soupeře jsme nepříjemní,“ popisuje Marchand, který má s úspěšnými týmy bohaté zkušenosti – v roce 2011 totiž s Bruins vybojoval slavný Stanley Cup.

I když přímé srovnání odmítá, určité paralely mezi šampionským Bostonem a současnou Floridou přece jen vidí: „Týmy, které v play off dojdou daleko, mívají podobnou stavbu. Velcí beci, silní hráči po celém ledě. Něco na tom bude.“

Češi v šatně a Pastrňák na druhé straně? „Toho radši nechci potkat.“

Na nové působiště si Marchand zvyká postupně. Rodina zatím zůstala v Bostonu kvůli školní docházce dětí, do Miami za ním přijíždí jen na krátké návštěvy. „Když tu jsou, líbí se jim to, ale zatím je to spíš dočasné,“ přiznává.

Co mu však přechod mezi nové spoluhráče značně usnadňuje, je týmová chemie. A hlavně přítomnost Čechů. „Říkal jsem, že bez Čechů už hrát nebudu,“ žertuje Marchand. „Noseyho (Tomáše Noska – pozn. red.) znám z Bostonu, je to skvělý chlap i hráč. A teď hraje opravdu skvěle.“

A co David Pastrňák, s nímž dlouhé roky táhl ofenzivu Bruins? „Jsme pořád v kontaktu. Ale hrát proti němu nechci – je až moc dobrý. Možná mu budu celou dobu držet hokejku, aby se vůbec nedostal k puku,“ říká s úsměvem.

Změna dresu po 16 letech nebyla snadná, ale jak sám říká – bral to s nadhledem. „Já vlastně kamarády nemám, takže to bylo jednodušší,“ směje se. „Samozřejmě, že to byla velká změna. Ale když je v kabině dobrá parta, rychle si zvyknete. A tady jsou skvělí kluci, hodně mi pomohli.“

Florida tak získala nejen špičkového hokejistu, ale i charismatickou osobnost, která má stále co nabídnout. A i když už nepatří k nejmladším, na ledě i mimo něj je stále slyšet. Jestli to letos dotáhne až ke svému druhému Stanley Cupu, ukážou příští dny.

Tatar už v NHL hrát nebude. Po čtrnácti letech v zámoří míří do švýcarského Zugu, kde působí i trojice Čechů

další zajímavé články