- Petr Zajíc ,
- 17. 05. 2026
Když během jarních měsíců drtil konkurenci na dlážděných cestách, naháněl hrůzu mohutnou muskulaturou. Nyní však slovinský cyklista Tadej Pogačar polyká kilometry v řídkém horském vzduchu a musí pracně vybudovanou svalovou hmotu nemilosrdně spálit.
Na jaře připomínal spíše nezastavitelný tank. Úřadující šampion monumentálních závodů Tadej Pogačar během pekelných zkoušek na kostkách záměrně upravil svou fyzickou konstituci. Získal masivní vrchní část těla, nasadil extrémně dravý styl jízdy a suverénně opanoval ty nejprestižnější jednodenní zkoušky kalendáře. Pouhé dny po úspěšném tažení na podniku Tour de Romandie ovšem sbalil kufry a zamířil do andaluských oblak. Uvnitř stáje UAE odstartovala kritická druhá fáze sezony.
Hlavní sportovní manažer celku Joxean Matxin Fernandez potvrdil, že letošní program dostal naprosto unikátní strukturu. „Kompletní závodní itinerář jsme ušili Tadejovi přesně na míru,“ vysvětlil respektovaný stratég s tím, že prvotní cíl spočíval v absolutní dominanci na klasikách. Až nyní přichází na řadu plynulý přesun pozornosti k dlouhým etapovým bitvám.
Sám fenomenální jezdec nedávno pronesl, že po drásavé přípravě na jarní štace nabral nevídané množství svaloviny a ručička váhy ukazovala neobvykle vysoká čísla. Logicky vyvstala otázka, zda tato radikální anatomická změna neohrozí jeho výkonnost v nekonečných alpských stoupáních. Tým veškeré pochybnosti razantně odmítá. Právě triumfální vystoupení v Romandii mělo fungovat jako jasný důkaz správně nastaveného kurzu.
Teprve v těchto dnech ovšem nastupuje ta nejtěžší část celého plánu. Vymazat přebytečný tělesný objem, adaptovat plíce na řídký vzduch a nachystat organismus na třítýdenní pekelnou torturu.
Španělské pohoří Sierra Nevada nepředstavuje v cyklistickém světě žádnou neznámou destinaci. Ve výškách přesahujících dva tisíce metrů nad mořem pravidelně ladí formu ti nejlepší vrchaři planety a letos tam útočiště našel také belgický rychlík Remco Evenepoel. Vysokohorské pobyty se přeměnily v samostatnou vědní disciplínu, kde o konečném triumfu rozhodují ty nejtitěrnější nuance. Moderní sportovní věda sleduje naprosto každý detail:
Zatímco drtivá většina startovního pole musí mezi jarními zkouškami a letními podniky kategorie Grand Tour hledat bolestivé kompromisy, sedmadvacetiletý rodák z Komendy posouvá hranice lidských možností. Po drtivých triumfech na proslulých trasách si nadále drží status hlavního adepta na zisk legendárního žlutého trikotu.
„V jakémkoliv závodě se postaví na startovní čáru, automaticky plní roli největšího favorita,“ poznamenal sebevědomě šéf stáje Matxin pro portál Cyclingnews. Pokud aktuální světová jednička zvládne probíhající fyziologickou přestavbu bez komplikací, může do červencových ulic prosluněné Barcelony dorazit v ještě děsivější formě než v předchozích letech. Zaskočí tento naprogramovaný stroj zbytek pelotonu dalším historickým představením?
Týmový hazard se zdravím krutě nevyšel. Kdo nese vinu za kolaps belgických jezdců?