- Aleš Karafiát ,
- 06. 01. 2026
Česká hokejová dvacítka má za sebou turnaj, na který se bude dlouho vzpomínat. Zlatá tečka sice nepřišla, ale i tak odjížděl tým z mistrovství světa se vztyčenou hlavou. Finálová porážka se Švédskem 2:4 bolela, o to víc, že šlo o poslední zápas kapitána Petra Sikory v mládežnické reprezentaci. K loňskému bronzu tentokrát přidal stříbro – a především pocit hrdosti na tým, který šel až na hranu svých možností.
Češi měli méně než den odpočinku
Mladíci předvedli drtivý finiš
Sikora se s juniorkou loučí
Třinecký forvard Sikora neskrýval emoce už krátce po závěrečné siréně. Zklamání z prohraného finále se mísilo s únavou i hrdostí na spoluhráče. „Je to určitě škoda... Jsem ale na všechny hrozně pyšný a kluci to ode mě v šatně určitě uslyší," řekl kapitán v rozhovoru pro Českou televizi a jen těžko hledal slova.
Češi šli do finále s výrazným handicapem. Po dramatickém semifinále proti Kanadě, které zvládli 6:4, měli na regeneraci méně než jeden den. Švédové byli od úvodu svěžejší, přesnější a především trpěliví. Velkou překážkou byl také gólman Love Härenstam, který působil v brance naprosto jistě a mohl se spolehnout i na obětavou obranu před sebou. „Určitě už chyběly síly. Bylo to už strašně těžké. Je to obrovská škoda, ale už jsme byli vyčerpaní,“ přiznal Sikora. „Na konci jsme ze sebe ještě vyždímali poslední síly, ale bohužel už to nevyšlo," doplnil dvacetiletý rodák z Karviné.
Švédský tým si postupně vybudoval náskok, když skóroval v každé třetině. Češi se snažili odpovědět, ale dlouho naráželi na pevnou zeď. Blízko vyrovnání byli ve druhé části hry, kdy střela Adama Jiříčka skončila na tyčce – jen o pár okamžiků později přišel druhý švédský zásah.
Zápas se zdál být rozhodnutý, přesto český tým předvedl v závěru obdivuhodnou morální sílu. Při hře bez brankáře dokázal Švédy zavřít v pásmu a tlačit je způsobem, který byl na turnaji k vidění jen zřídka. Tre Kronor v těch chvílích působili zaskočeně.
Kontaktní gól přišel v čase 57:36, kdy se při power play prosadil Jiříček. Další šance následovaly, ale vyrovnání přišlo až dvě minuty poté, kdy se trefil Matěj Kubiesa. Na úplný obrat už nezbyl čas. „Kde se to v nás ještě vzalo? Nevím... Chytili jsme druhý dech. Bohužel už bylo pozdě,“ uzavřel smutně Sikora, pro něhož to byl poslední zápas v dresu dvacítky. Stříbro možná bolí, ale výkon českého týmu a jeho kapitána ukázal, že tahle generace má charakter.