- Petr Zajíc ,
- 05. 09. 2025
Legendární kanonýr Tomáš Skuhravý, který se chystá oslavit šedesátiny, se s moderním fotbalem nemazlí. „Dnešní fotbal je zženštilý,“ hřímá Bomber a posílá drsný vzkaz současným útočníkům, kterým podle něj chybí drzost a ochota riskovat.
Ačkoliv Tomáš Skuhravý stále bedlivě sleduje fotbalové dění a drží palce národnímu týmu pod vedením svého bývalého spoluhráče Ivana Haška, výkony současných útočníků mu radost nedělají. Naopak, nebere si servítky a pouští se do ostré kritiky.
„Ať se na mě nikdo nezlobí, ale dnešní fotbal je zženštilý,“ říká rezolutně. „Když jsem já ve své době nedal za poločas deset střel na bránu, trenéři na mě řvali, co tam jako útočník dělám. Dneska borec vystřelí jednou za zápas a hotovo.“
„Srdce mi pláče, když sleduji útočníka, který má před sebou jen obránce, ale místo souboje se otočí a nahraje dozadu,“ kroutí hlavou Skuhravý. „Chybí mi u nich větší drzost, ochota jít do rizika a prosadit se jeden na jednoho. Měli by se fotbalem víc bavit a být kreativnější,“ cituje jej ČTK.
Když vzpomíná na svou kariéru, je spokojený. Pět titulů se Spartou, stříbrná kopačka z mistrovství světa 1990 a status nesmrtelné legendy v italském Janově, kde je dodnes nejlepším střelcem v historii klubu. Přesto ho jedna věc mrzí. Mohl toho vyhrát mnohem víc, nebýt strachu majitele Janova.
O jeho služby se ucházely velkokluby jako AC Milán, Bayern Mnichov či Olympique Marseille. Zvláště přestup do Milána byl téměř hotovou věcí. „Zranil se jim tehdy Van Basten a chtěli mě jako náhradu. A přesně v tom roce pak vyhráli Ligu mistrů,“ lituje promarněné šance. Jenže majitel klubu Aldo Spinelli ho odmítl prodat. „Měl strach, že by mu fanoušci zapálili přístav, kdyby mě pustil,“ vzpomíná dnes s úsměvem.
V devadesátých letech byla italská Serie A nejlepší soutěží světa, plná těch největších hvězd. Jedna však podle Skuhravého čněla nad všemi. Diego Maradona.
„Neuvěřitelný člověk a fotbalista,“ říká s obdivem. „Když jsem proti němu nastoupil poprvé v dresu Neapole, byl jsem prvních dvacet minut naprosto mimo hru. Nedokázal jsem se soustředit na nic jiného, jen jsem ho fascinovaně pozoroval.“
Ačkoliv ho bolavá kolena donutila ukončit kariéru už ve třiceti letech, na sport nezanevřel. V současnosti působí v představenstvu Slovácka, pendluje mezi Českem a Itálií a pomalu se vrací i k rekreačnímu sportování.
„Už mě to zase chytlo,“ přiznává. V sobotu dokonce nastoupí za jedenáctku Honzy Bergra ve Slavičíně. Přestože na moderní fotbal kouká s despektem, na ten svůj se vrací s radostí. Bomber zkrátka na hřiště stále patří.
Zápas pravdy po chorvatské facce. Hašek přiznal názorové střety s Nedvědem