- Jiří Zubík ,
- 14. 02. 2025
Ronnie Coleman je legendou mezi kulturisty, kterou asi jen tak někdo nepřekoná. A proč? Do svých tréninků dával naprosto vše. Kolikrát šel za hranu, na kterou se mnoho z nás nikdy nevydá. Také na to ovšem doplatil po té zdravotní stránce…
Píše se rok 1989. Mladý policista Ronnie Coleman právě nastupuje do služby v texaském Arlingtonu. Mezi povinnosti patří i udržování fyzické kondice, a tak Ronnie zamířil do policejní posilovny. Malá místnost s pár činkami a benchpressovou lavicí se brzy stala jeho druhým domovem.
Byla to právě činka, která otevřela Colemanovi dveře do světa kulturistiky. „Poprvé jsem ji zvedl, a už jsem ji nechtěl pustit,“ vzpomíná. Jeho přirozená síla a svalová genetika zaujaly tréninkové partnery, kteří ho přesvědčili, aby zkusil soutěž.
Cesta za titulem: Dřina, bolest a touha zvítězit
Ronnie Coleman si rychle získal renomé jako muž, který překračuje limity. Trénink pro něj nikdy nebyl o komfortu. „Každý den jsem zvedal 90kilové činky bez ohledu na bolest. Bolest pro mě byla jen další překážkou, kterou musím překonat,“ říká.
Jeho cesta k titulu Mr. Olympia však nebyla jednoduchá. Vyhrál až na pátý pokus v roce 1998, ale poté si titul udržel dalších osm let. Stal se ikonou kulturistiky, která dodnes inspiruje začínající i profesionální sportovce.
Každá medaile má však svou odvrácenou stranu. Ronnieho tělo dlouhé roky trpělo enormními tréninkovými objemy a extrémními váhami. Zátěž se projevila vážnými problémy s páteří.
„Deset operací zad a život na vozíku mě nezastavily. Nejdřív to bylo těžké přijmout, ale pak jsem si řekl, že mám dvě možnosti: buď se litovat, nebo pokračovat dál.“ Ronnie zvolil druhou možnost.
Železná disciplína: Ronnie Coleman cvičí dál
Navzdory zdravotním omezením zůstává Ronnie Coleman aktivní. Každý den vstává s úsměvem, zamíří do své posilovny a cvičí podle možností. „Vždy jsem věřil, že bez disciplíny neexistuje úspěch. A to platí pořád,“ svěřil se v interview pro MMA Fighting. Dnes už sice nezvedá takové váhy, ale zkouší to, na co mu síly stačí. A kdokoliv ho zahlédne, ihned se s ním běží vyfotit.