- Ondřej Propper ,
- 29. 01. 2025
Česká házenkářská reprezentace už má na mistrovství světa dobojováno, a tak jsme se nejen na dojmy z jejích výkonů zeptali bývalého vynikajícího křídelníka národního týmu Miroslava Jurky.
Miroslav Jurka debutoval v reprezentaci 17. dubna 2010 v duelu s Rumunskem. Od té doby se stal tento pravý křídelník až do roku 2022 neodmyslitelnou součástí národního týmu. Právě v tomto roce napsal 17. ledna za svojí reprezentační kariérou poslední tečku. Házenou ale dál sleduje a dokonce i stále hraje. O jeho současném působišti, ale především o probíhajícím světovém šampionátu v házené promluvil Miroslav Jurka exkluzivně pro Sportwin.
Sledujete právě probíhající světový šampionát v házené? Pokud ano, které celky zatím na vás udělaly dojem a koho považujete za hlavního adepta na titul?
„Samozřejmě se dívám a sledoval jsem samozřejmě hlavně Čechy. Za mě letos Dánové nemají konkurenci. Hrají úplně nádhernou házenou a myslím si, že jediný, kdo je může potrápit, tak budou Francouzi. Z ostatních týmů se mi líbí Egypt, který hraje velice pěkně.“
Mezi osmi nejlepšími je i pár překvapení, jako například Brazílie či Portugalsko. Mají tyto výběry podle váš šanci překvapit?
„Pro mě je to taky velké překvapení. Když se podívám na tu jejich skupinu, tak Španělsko zůstalo páté, čtvrté bylo Švédsko a třetí Norsko. To jsou týmy, které byly vždycky nahoře. Teď se tam na jejich úkor dostalo krásně hrající Portugalsko. Předvádělo ve skupinách hezkou házenou i po tom, co jim před turnajem vypadla, pokud se nemýlím, střední spojka kvůli dopingu. To je pro mě společně s tím Egyptem také překvapení. Češi hráli s Portugalskem také nějaké přátelské zápasy a bylo vidět, že vypadají dobře. Teď to ale přenesli i do toho šampionátu a předvádí hezkou házenou.“
Přejděme na chvilku k národnímu týmu, jehož jste byl dlouhou dobu až roku 2022 součástí. Jaký dojem na vás na turnaji zanechal?
„Hodně lidí to bere jako zklamání. Viděl jsem ty zápasy a zklamání tedy nejen pro mě, ale pro všechny byl určitě zápas s Itálií. Bohužel co se týče hry, tak klukům nevycházela první vlna rychlého útoku. Takže se museli trápit na postavenou obranu a do toho jim hlavně chyběl zraněný Matěj Klíma. To si myslím, že to hodně ovlivnilo, protože to byl hráč, na kterém to mělo stát a bohužel jim z toho vypadl. Na druhou stranu, šanci dostali mladí, takže je tam nějaká nová krev a myslím si, že někteří předvedli skvělé výkony a pro nové trenéry bude radost s nimi pracovat.“
Na pravém křídle se objevil i talentovaný, teprve osmnáctiletý Dominik Skopár. Co říkáte na výkony svého nástupce na této pozici?
„Myslím si, že na to kolik má roků a na to, jak krátce byl v reprezentaci, tak se mu podařilo dostat na šampionát, což pro něj byla určitě skvělá zpráva. Ještě k tomu dostal takovou porci minut. Na začátku mu vyšlo vlastně úplně všechno, potom už si ho samozřejmě soupeři i trochu načetli. Ale klobouk dolů, jak to zvládl. Hlavně se mi líbila jeho obranná fáze, což bývá u těch mladých problém a on to zvládl na jedničku.“
Na šampionátu jsme startovali po dlouhých deseti letech. Vy sám jste tu na naši poslední účast v Kataru v roce 2015 zažil. Kam se podle vás světová házená od té doby posunula?
„Určitě zase zrychlila. A kdybych to měl vzít třeba jako porovnání s českou reprezentací, tak předtím ležela všechna ta tíha na Filipu Jíchovi. Teď jak hráli kluci, tak je tam už víc hráčů, kteří jsou schopni se individuálně prosadit. Nestojí to jen na jednom hráči, ale na celém kolektivu. Bylo vidět při celém šampionátu, že nikdo z našich nedal třeba 8 gólů za zápas. To nám sice i trochu chybělo, ale zase jsme nemuseli spoléhat jen na jednoho hráče, tak jak to bylo tehdy.“
To bylo zároveň jediné mistrovství světa, na kterém jste si během své dlouhé vrcholové kariéry zahrál. Byl to pro vás ten nejlepší turnaj s reprezentací, na který nejvíce vzpomínáte, nebo řadíte výš třeba 8. místo z Eura 2017?
„Turnaj to byl určitě dobrý, protože to bylo moje první mistrovství světa. A zároveň taky poslední. Ale každý šampionát, každý sraz, každý ten přípravný zápas byl pro mě odměnou, takže nedokážu přímo vypíchnout šampionát, který byl pro mě nejlepší. Já jsem si užil úplně všechny turnaje a celých těch 12 let v reprezentaci.“
Vy sám teď ještě působíte v druholigovém týmu Napajedel, ale v září jste se na zápas proti Frýdku-Místku vrátil pomoci i na palubovku do Zubří. Byla to jen jednorázová výpomoc, nebo byl ve hře i trvalejší návrat?
„Byl jsem domluvený s bývalým spoluhráčem a nynějším trenérem Zubří Ondřejem Mikou. Oslovil mě, jestli bych se tam mohl ukázat, kdyby jim náhodou někdo vypadl. Samozřejmě moje role v týmu byla úplně jiná, než jsem byl zvyklý, ale jsem rád, že jsem si mohl ještě jednou v životě zahrát před zuberským publikem. Naše spolupráce je taková, že kdyby se náhodou někdo zranil, tak pomůžu. Což doufám, že se nikdo nezraní, protože kluci teď chytli formu a doufám, že mě nebude potřeba.“
V sedmatřiceti letech máte ve druhé lize letos na kontě 11 utkání, v nichž jste zaznamenal 97 branek. To z vás činí třetího nejlepšího střelce soutěže. Zdá se tedy, že tuto úroveň stále převyšujete. Je podle vás 2. liga dostatečně kvalitní?
„Za prvé jsem tam nešel jako střelec, ale jako trenér. Spíš bych řekl, že jsem nahrávač, ale někdy to tam prostě spadne, takže to je spíš taková náhoda. Jinak mě soutěž docela překvapila, protože jsou tam týmy jako například Polanka nad Odrou, která si myslím, že by měla být určitě v 1. lize. Hrají tam kluci na hostování z Karviné, je tam levá spojka z Kopřivnice a kluci z Frýdku-Místku. Tenhle tým je za mě úplně ustřelený a myslím, že tam ani nemá co dělat. Jinak v těch týmech se objevují extraligoví hráči, což si myslím, že je dobře. Když jsme hráli například v Rožnově, tak za ně nastoupili hráči ze Zubří, kteří si moc nezahrají. Myslím si, že je to pro ně ideální šance se ukázat. Jsem rád, že tu ligu hraju a bylo pro mě překvapením, že je na docela slušné úrovni. V porovnání s první ligou bych řekl, že to není až tak velký rozdíl, jak jsem si původně myslel.“
V týmové tabulce jste aktuálně třetí a na vedoucí Polanku ztrácíte 5 bodů. Má váš klub ambice v nejbližší době postoupit?
„Zatím takové ambice teď ani do budoucna nemáme. Máme tam spoustu mladých kluků a dorůstá tam generace hráčů Napajedel, kteří se snad brzy ukážou v mužích. To je taková vize klubu, aby se ti mladí kluci zapojovali do mužské kategorie a pak se třeba případně dostali i někam dál.“