Bolestivé vystřízlivění na antuce. Srbská legenda prožívá nevídané trápení

• Překvapivé vyřazení hned v úvodu římského klání od chorvatského kvalifikanta Dina Prizmiče
• Zrušení veškerých dalších přípravných turnajů před ostře sledovanou cestou do Paříže
• Absolutní absence antukového triumfu před druhým grandslamem sezony poprvé od roku 2005
• Úctyhodná kariérní bilance na kurtech Roland Garros čítající více než sto vítězství
• Zcela reálná šance na dosažení jubilejního třístého úspěchu na drcené cihle

Italská past zaklapla

Když elitní srbský tenista Novak Djokovič s naprostým přehledem opanoval úvodní sadu římského duelu, málokdo na přeplněných tribunách tušil blížící se pohromu. Cesta do třetího kola se zdála být doširoka otevřená. Zatímco diváci očekávali klidný postup, chorvatský kvalifikant Dino Prizmič se vybičoval k heroickému výkonu. Průběh zápasu naprosto otočil a slavného soka deklasoval v následujících dějstvích poměrem 6:2 a 6:4. Pro mladého Chorvata se zrodilo životní vítězství, které mu zajistilo vysněný souboj s francouzským ranařem Ugem Humbertem, pro bělehradského rodáka nastal čas složitého rozjímání.

Následky bolestivé porážky na sebe nenechaly dlouho čekat. Hvězdný veterán oficiální cestou potvrdil, že do zahájení francouzského grandslamu neodehraje jediný soutěžní zápas. Rozhodl se tak zcela ignorovat loňský úspěšný model, kdy před pařížským vrcholem odcestoval na menší podnik do Ženevy. Tam tehdy vybojoval stou trofej na profesionálním okruhu a naladil se na vítěznou vlnu. Letos ovšem zvolil odlišnou strategii plnou tiché regenerace a skrytého tréninkového drilu.

Návrat do náctiletých let

Tento překvapivý tah znamená obrovský zásah do letitých pořádků. Naposledy dorazil fenomenální sportovec do francouzské metropole bez jediného antukového úspěchu v sezoně 2005. Tehdy coby nezkušený teenager teprve nesměle nakukoval do velkého světa a sbíral ostruhy převážně na nižších turnajích kategorie Challenger. Před svým druhým kariérním vystoupením na akcích velké čtyřky stihl pouze klání ve Valencii, kde ho hned v úvodním kole vyprovodil z kurtu francouzský matador Antony Dupuis.

Přízrak minulosti přesto skýtá určitou naději. Právě onoho památného jara před téměř dvěma dekádami dokázal mladíček z Balkánu navzdory mizerné formě vydřít svou vůbec první grandslamovou výhru, když ve třech setech udolal amerického soka Robbyho Ginepriho. Jeho pohádkovou cestu posléze ukončil až argentinský kouzelník Guillermo Coria, jenž si připsal úvodní dvě sady a donutil vyčerpaného soupeře utkání vzdát. Získané sebevědomí nicméně zafungovalo jako mocný elixír, díky němuž o pár měsíců později zazářil na wimbledonském pažitu i betonových dvorcích v New Yorku. O nezměrné houževnatosti a inspirativním vlivu balkánského mistra hovoří i jeho kolegové. „Naučil jsem se od něj neuvěřitelně moc a klidně bych se znovu ujal role trenéra,“ svěřil se s hlubokým respektem pro portál Sport365 bývalý britský tenista Andy Murray.

Honba za kulatým milníkem

Ačkoliv letos obhájce titulu postrádá nezbytný zápasový rytmus a po celých dvanáct měsíců neokusil chuť triumfu na drcené cihle, nelze ho v žádném případě odepisovat. Vzhledem k vynucené absenci španělského talentu Carlose Alcaraze vstupuje do blížícího se pařížského svátku opět v roli jednoho z největších favoritů. Statistiky hovoří naprosto jasnou řečí. Srbský gigant si na kurtech Rolanda Garrose udržuje fantastickou bilanci sto jedné výhry ku pouhým sedmnácti porážkám, což představuje ohromující úspěšnost šestaosmdesáti procent.

V posledních dvou ročnících zde stabilně dokráčel minimálně do čtvrtfinále a v sezoně 2023 celý pařížský podnik dokonce ovládl. Nyní má před sebou další fascinující metu. Pokud i letos navzdory všem pochybnostem pronikne mezi nejlepší osmičku, připíše si třísté kariérní vítězství na antukovém povrchu. Dokáže zklamaný hrdina probudit spící instinkty zabijáka a přetavit současné trápení v další oslnivý zápis do sportovních kronik?

Otevřená vzpoura elit: Djokovič, Sinner a Alcaraz tvrdě pálí do změn kalendáře