Dokud není konec, stále je naděje, věří brankář Edmontonu. Pro úspěch musí však lámat rekordy

Říká se, že playoff je jiná soutěž a kolikrát můžete narazit na špatného soupeře, který vám nesedne stylově, a rázem se vezete. Totéž je příklad Olejářů z Edmontonu, kteří se po dlouhých letech dostali do finále Stanley Cupu. Bohužel to vypadá, že se v něm příliš dlouho neohřejí.

Náročná cesta přes Los Angeles Kings, Vancouver Canucks, Dallas Stars byla korunována trofejí pro vítěze Západní konference. V předchozích letech ovšem nenápadní Panteři z východu projevují až neskutečně velký hlad, se kterým na svého kanadského soupeře vlétli jako uragán a ve třech zápasech jej vždy roztrhali na kusy. Stačí jen už jedna jakákoliv výhra, aby bylo po všem.

Házet flintu do žita je v takové situaci nepřijatelné. Jednou tým došel tak daleko, tak musí bojovat, byť jsou jeho šance na úspěch statistiky prakticky mizivé. V celé historii NHL se stalo pouze čtyřikrát, že tým dokázal otočit nepříznivý stav z 0:3 na zápasy…

… V roce 1942 se to povedlo Torontu, které přemohlo Detroit, v roce 1975 New Yorku Islanders, jenž přemohl Pittsburgh, v roce 2010 Philadelphii, jež záhy vyřadila Pittsburgh a naposledy v roce 2014 hráčům Los Angeles, které otočilo sérii se San José.

„Netuším sice, jaké jsou skutečné statistiky pro otáčení série za stavu 0:3, ale jsem si jistý, že pokud to někdo může dokázat, pak to jsme my,“ prohlásil na tiskové konferenci gólman Edmontonu Stuart Skinner, jenž v posledním utkání kapituloval rovnou čtyřikrát z třiadvaceti střel soupeře.

„Dokud není absolutní konec, stále je naděje. Pokud předvedeme podobné nasazení jako poslední zápas, můžeme to dokázat. Pokud budeme hrát celých šedesát minut, máme šanci to urvat,“ nevzdává se Skinner, jenž nyní musí přepnout do nadpřirozeného módu a svůj tým na ledě co nejvíce podržet.