Trpí skoliózou a jeho pravá noha je o 1,27 centimetru kratší, přesto vytvořil světové rekordy

• Trenér Glen Mills mu v roce 2007 slíbil start na stovce, pokud překoná jamajský rekord Dona Quarrieho na 200 metrů
• Bolt zaběhl 19,75 sekundy a svou první profesionální stovku zvládl v Řecku za 10,03
• Olympijské finále v Pekingu bylo teprve jeho třináctým závodem na stovce a osmým finále, zvítězil v čase 9,69
• Trpí skoliózou, kvůli které má pravou nohu přibližně o 1,27 centimetru kratší než levou
• V květnu 2009 zaběhl v Manchesteru 150 metrů za 14,35 sekundy s letmou stovkou 8,70

Sázka, která změnila atletiku

Kdyby to bylo na jeho trenérovi, historie sprintu by vypadala jinak. Glen Mills viděl v Usainu Boltovi dvoustovkaře a nejkratší trať mu dlouho odmítal.

V roce 2007 nakonec přistoupil na dohodu. Pokud jeho svěřenec překoná letitý jamajský rekord Dona Quarrieho na dvoustovce, pustí ho na stovku. Bolt zaběhl 19,75 sekundy a připomněl se okamžitě. „Musíš dodržet slib," řekl trenérovi. Ten kapituloval a v Řecku pak Jamajčan zvládl svou první profesionální stovku za 10,03 sekundy. „Pak už ho nešlo zastavit," vzpomínal kouč.

Jak přesně to odhadl, se ukázalo o rok později. Olympijské finále v Pekingu bylo teprve Boltovým třináctým závodem na této trati a pouhým osmým finále. Soupeřům zmizel, ještě před cílem začal slavit a časem 9,69 sekundy vytvořil světový rekord. „Bylo to šílené, fenomenální," říkal nevěřícně po závodě.

Tělo, které mělo být problém

Přitom na papíře nešlo o dokonale sestavený sprinterský stroj. Bolt trpí skoliózou, tedy zakřivením páteře, a sám popsal, že jeho pravá noha je kvůli tomu přibližně o půl palce, tedy 1,27 centimetru, kratší než levá.

„Když jsem byl mladší, nebyl to velký problém. Ale jak člověk roste, zhoršuje se to," vysvětloval v rozhovoru pro stanici ESPN. V počátcích kariéry s tím podle něj souvisela i opakovaná zranění a pomohlo až důsledné posilování zad a středu těla.

Biomechanická analýza později ukázala, že běhal nápadně asymetricky. Pravá noha působila na dráhu přibližně o třináct procent vyšší maximální silou než levá, zatímco levá zůstávala v kontaktu se zemí asi o čtrnáct procent déle. Vědci ze Southern Methodist University v Dallasu tak narazili na otázku, kterou dodnes nikdo neuzavřel: byl Bolt nejrychlejší navzdory téhle nerovnováze, nebo mu jeho osobitý pohyb v něčem pomáhal?

Od Atén k Manchesteru

Absurdní rychlost předvedl v květnu 2009 v Manchesteru, kde na speciálně postavené rovince v centru města zaběhl netradičních 150 metrů za 14,35 sekundy. Ještě působivější byl mezičas, protože úsek od 50. do 150. metru, tedy letmou stovku, proletěl za 8,70 sekundy. „Nejsem v nejlepší formě a pořád mám před sebou hodně práce," prohlásil poté. Svolení ke startu přitom po autonehodě dostal teprve týden předtím.

Kontrast s jeho první olympiádou nemůže být větší. Do Atén 2004 přijel osmnáctiletý Bolt jako držitel juniorského světového rekordu na dvoustovce hodnotou 19,93, jenže s vleklým zraněním zadního stehenního svalu. V rozběhu se protrápil k času 21,05 a pátému místu. „Věděl jsem, že je to úplná ztráta času," vzpomínal později. Do dalšího kola nepostoupil.

Nečekaný návrat Špotákové. Závodila v Kolíně a skončila třetí za vlastní svěřenkyní