- Petr Zajíc ,
- 26. 09. 2026
Brandon McNulty se postaral o jednu z největších cyklistických senzací sezony. Američan zaútočil 32 kilometrů před cílem velmi chaotického závodu mistrovství světa v Montrealu a svůj náskok uhájil až na pásku. V závěrečném stoupání se jeho výhoda smrskla na pouhých deset sekund, favorité ho ale nedokázali dorazit. USA tak mají prvního mistra světa v silničním závodě mužů od roku 1993.
Mistrovský závod nabídl 273,4 kilometru a více než šest hodin téměř nepřetržitého útočení.
Absence dvojnásobného obhájce Tadeje Pogačara, který nemohl startovat kvůli následkům pádu na Vueltě, otevřela boj o duhový dres celé řadě jezdců.
Dlouho to vypadalo, že o medaile budou bojovat především největší předzávodní favorité. Aktivní byl Van der Poel, útočili Isaac del Toro, Paul Seixas, Ben Healy, Tom Pidcock i Primož Roglič. Naopak Remco Evenepoel neměl nejlepší den a několikrát se musel do čelní skupiny vracet.
Rozhodující situace vznikla 35 kilometrů před cílem, kdy se čelo znovu spojilo a ve vedoucí dvanáctičlenné skupině měli Američané jako jediní hned tři závodníky. Nejprve vyrazil Jorgenson a donutil soupeře reagovat. Jakmile byl jeho pokus zlikvidován, přišla druhá rána.
McNulty nastoupil 32 kilometrů před cílem. Deset sekund náskoku rychle proměnil ve více než půl minuty a před posledními dvěma okruhy už měl k dobru přes minutu. V jedné ze zatáček přitom ve vysoké rychlosti málem havaroval.
Za jeho zády odváděl zásadní práci Jorgenson. Nemusel stíhat vlastního reprezentačního kolegu, a tak mohl hlídat nástupy soupeřů a narušovat spolupráci pronásledovatelů. Pidcock, Seixas a další sice dokázali náskok výrazně stáhnout, Američan však do posledního kola stále najížděl s více než padesátisekundovou rezervou.
Pak začalo skutečné drama. Na posledním výjezdu Voie Camillien-Houde McNultymu docházely síly. Jeho náskok spadl nejprve ke třiceti a na vrcholu dokonce k pouhým deseti sekundám. Pronásledovatelé už viděli americký dres před sebou, jenže další souvislý útok nepřišel.
Sedm kilometrů před cílem to zkusil Van der Poel, jenže okamžitě se mu pověsil na zadní kolo Jorgenson. Nizozemec nakonec polevil a McNulty dostal několik dalších drahocenných sekund. Nepomohly ani pozdější pokusy Schmida, Pidcocka, Healyho nebo Del Tora.
McNulty nakonec projel cílem o 13 sekund před Matthewsem a Van der Poelem. Sám ještě dlouho působil, jako by nechápal, co právě dokázal.
„Upřímně nevím. Jsem úplně beze slov. Až do posledních sta metrů jsem tomu opravdu nevěřil, byl jsem strašně unavený,“ popisoval čerstvý mistr světa.
Ještě před závodem přitom své šance bral s velkou rezervou. "Dělal jsem si o tom legraci s manželkou. Věděl jsem, že se něco může stát, ale potřeboval bych zázrak. A asi se zázraky dějí," zakonči.
Pro McNultyho, který týden předtím skončil čtvrtý v časovce, jde o největší triumf kariéry. A pro americkou cyklistiku o konec mimořádně dlouhého čekání: mužský elitní titul ze silničního závodu získaly Spojené státy naposledy v roce 1993.