Procházka před titulovou bitvou mění přístup. Do tréninku jde jen ve stoprocentním stavu

• Jiří Procházka nastoupí 11. dubna v Miami na UFC 327 proti Carlosi Ulbergovi
• Český bojovník má bilanci 32 výher, 5 porážek a 1 remízu
• Před duelem popsal zásadní změnu v přístupu k tréninku
• Místo tlačení přes únavu sází na stoprocentní připravenost
• V rozhovoru se vracel i k tomu, jak ho změnily poslední čtyři roky

Čas, který ho obrousil

První profesionální výhru zapsal na jaře roku 2012. Od té doby ušel brněnský samuraj Jiří Procházka dlouhou cestu přes japonský Rizin až na vrchol UFC, kde se v roce 2022 stal prvním českým šampionem. Teď stojí před další velkou nocí. V Miami ho čeká už čtvrtý titulový zápas v nejprestižnější organizaci světa.

Jenže tentokrát nemluví jen o soupeři. Mnohem víc odkrývá, co se za poslední roky odehrálo uvnitř něj. Přiznává, že šlo o mimořádně husté období plné změn, které zasáhly nejen jeho osobní život, ale i rodinu, tým a nejbližší okolí. „Nedá se to shrnout pár větami. Za ty čtyři roky se toho stalo strašně moc a já si to často znovu přehrávám i při meditacích,“ svěřil se pro web kaocko.

Z jeho slov je cítit, že bilancování pro něj není sentimentální zastávka. Spíš způsob, jak si srovnat směr. Právě to je pro Procházku podstatné. Neustále hledat, kde má rezervy a kam se může posunout dál.

Už ne trénink z poloviny

Nejzajímavější část jeho výpovědi ale míří přímo do přípravy. Český bojovník otevřeně popsal, že dřív často chodil do tvrdých bloků i ve chvíli, kdy nebyl v ideálním stavu. Teď je to jinak. Pokud tělo i hlava nejsou připravené naplno, nepokračuje se mechanicky podle plánu.

Právě tady vyzdvihl roli kondičního trenéra Filipa Lukeše, který mu pomohl ubrat ve chvílích, kdy bylo potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. „Dřív jsem chtěl týdenní plán splnit do puntíku. Teď platí jednoduchá věc. Když to není na sto procent, nejdeme to rvát silou. Když to tam opravdu je, je to úplně jiný stav těla i mysli,“ popsal Procházka.

Tlak, ve kterém roste

Tohle není detail pro zasvěcené. Naopak. U bojovníka jeho ražení jde o zásadní posun. Méně tvrdohlavosti, víc přesnosti. Méně slepého drilu, víc načasování. I malá změna přitom podle něj může spustit velký rozdíl.

Procházka přitom neztrácí nic ze své obvyklé intenzity. Pořád mluví o tlaku, růstu a broušení zbraní, jen už to nezní jako bezhlavé ničení sebe sama. Spíš jako vyzrálejší verze bojovníka, který pochopil, že skutečný výkon nevzniká jen z vůle, ale i z rovnováhy.

Otec proti synovi těsně před zápasem. V rodině Furyových to znovu vře