- Petr Zajíc ,
- 24. 03. 2026
Během pár minut to vypadalo na další český průšvih. Irové v Edenu rychle udeřili dvakrát, stadion ztichl a nad národním týmem se znovu stáhla těžká mračna. Jenže tentokrát přišla odpověď, která bolela i těšila zároveň.
Český tým vstupoval do jednoho z nejcitlivějších večerů posledních let s pošramocenou reputací a velkým tlakem na výsledek. Místo uklidňujícího začátku ale přišla studená sprcha. Troy Parrott nejprve v 19. minutě proměnil penaltu a o čtyři minuty později si domácí srazili balon do sítě podruhé. V tu chvíli Eden sledoval velmi nepříjemný obraz. Soupeř působil sebejistě, Česko rozhozeně a vzduchem znovu létala otázka, zda se reprezentace nezlomí ve chvíli, kdy je to nejméně potřeba.
Naději vrátil až útočník Patrik Schick. Po zákroku Ryana Manninga na Ladislava Krejčího snížil z penalty a český tým se znovu nadechl. Nebyl to ještě obrat, spíš záchytný bod. Přesně ten moment, kdy se zápas přestane sypat a začne znovu bolet i soupeře. Právě Krejčí se pak stal figurou, která zápas přetavila z bezmoci do víry.
Ve druhé půli se duel lámal pomalu a těžce. Irové dál hrozili, Kováře zachránila i tyč, čas ubíhal a český tlak narážel na nervozitu. Když už se zdálo, že se dveře zavírají, přiletěl v 86. minutě centr Michala Sadílka a kapitán Ladislav Krejčí hlavou srovnal. Eden najednou vypadal úplně jinak. Z tichého stadionu se stal kotel, který cítil, že český tým ještě není mrtvý.
Prodloužení vítěze nepřineslo, a tak přišla disciplína, která je krutá i opojná zároveň. Brankář Matěj Kovář v ní chytil dvě penalty za sebou a přetavil nervy v českou výhodu. Po utkání pro ČT sport řekl: „Zvládli jsme to jako tým. Nebylo to nejlepší, ale postoupili jsme, to je nejdůležitější.“ Stejně výmluvná byla i jeho druhá věta, když ocenil práci trenérů brankářů: „Udělali jsme dobrý domácí úkol.“ Tohle nebyl výkon bez chyb, ale byl to výkon, který obstál ve chvíli, kdy už šlo jen o charakter.
Český tým si výhrou 3:2 po penaltách otevřel dveře k poslední překážce. Ve finále baráže narazí 31. března na Dánsko, které v druhém semifinále přejelo Severní Makedonii 4:0. Najednou už nejde jen o jednu divokou noc v Edenu. Jde o šanci ukázat, že tenhle těžce vybojovaný návrat z okraje nebyl jen záchvěv, ale začátek něčeho většího.
Konec nedotknutelného lídra? Tomáš Souček míří v nejdůležitějším zápase roku na lavičku