- Ondřej Popper ,
- 19. 11. 2025
Třese se na comeback, kouč jeho zkušeností i kvalit by na nabídku dlouho čekat ani neměl. Jedna ligová mu ostatně přiletěla dva týdny zpátky. Petr Rada byl vůbec prvním, koho po odvolání Jana Kameníka oslovilo Slovácko, ostřílený kormidelník však musel s díky odmítnout. Pro SportWin vysvětlil důvody a nastínil své další plány.
„Bohužel, nešlo s tím nic dělat. Slovácku jsem poděkoval za zájem, z rodinných důvodů jsem ale musel říct ne. Moje maminka i tchyně mají zdravotní problémy. Maminka leží v pečovatelském domě, kde ji navštěvuji každý den. Navíc máme hned tři psy a za dané situace by to manželka sama doma prostě nezvládla,“ objasnil Rada, pro něhož je rodina na prvním místě. Na tom druhém samozřejmě fotbal.
„Kdyby Slovácko leželo do sto kilometrů od domova a já bych tam mohl každý den dojíždět, vzal bych ho hned. Takhle to pro mě bylo ale neřešitelné. Přitom ligovou nabídku jsem dosud nikdy neodmítnul. Vážně vůbec nikdy, až nyní. Být tak daleko od rodiny by teď zkrátka nebylo správné. Nedokázal bych se tam plně koncentrovat na fotbal, což je u mě nemyslitelné,“ řekl jeden z nejzkušenějších českých koučů, který v minulé sezoně dovedl Duklu k záchraně. Po nástupu nového majitele si však musel sbalit kufry a přenechat místo Davidu Holoubkovi.
„Trénovaní ale rozhodně nebalím. Dokud si nepletu jména hráčů, což se zatím naštěstí neděje, jsem přesvědčen o tom, že stále mám co nabídnout. Nějaké dva nebo tři roky bych ještě koučovat určitě chtěl,“ ujistil muž, který během kariéry vedl nároďák i obě pražská „S“.
Kdo ho zná, ten ví, že bez práce je jako ryba bez vody. Potřebuje stát u lajny a koučovat. Je to živel, co se nedá spoutat. „Přiznám se, že mi trénování už strašně chybí. A ještě víc takový ten pravidelný kontakt s lidmi. Pokud nejsem mezi mladými, tak mě to ničí. Už jsem doma skoro pět měsíců doma a není to ono. Dokonce si občas dělám srandu, že když v Praze vidím frontu lidí, stoupnu si mezi ně,“ rozesmál se Rada a pokračoval.
„Samozřejmě jsem věděl, že nebude lehké nikde naskočit, když je kolem spousta mladých a šikovných trenérů. Nic proti nim. Přeju jim jen to nejlepší, pole jim ještě ale nevyklízím,“ lišácky se pousmál.
Zároveň zdůraznil, že v jeho rozhodování zda Slovácko vzít či ne, rozhodně nehrálo roli umístění týmu v tabulce. Tam jsou Moravané přikování u dna se čtyřbodovou ztrátou na nebarážové příčky. „Vy víte, že jsem v tomhle směru nikdy nespekuloval. Jestli je mužstvo první nebo poslední, pro mě nehraje žádnou roli. Navíc věřím, že bych dokázal pomoci,“ řekl Rada s tím, že se Slovácko ještě zvedne.
„Jeho zápasy jsem samozřejmě sledoval a třeba proti Spartě hrálo velice dobře. I na Dukle bylo v první půli lepší, jen ho hrozně sráží produktivita. Myslím si, že ta je hlavní problém všeho. Mít po 15 kolech pouze šest vstřelených branek, to je zkrátka strašně málo. Zkušenost i kvalita v týmu přitom je. Šikovnost taky, v kádru najdete spoustu ligových fotbalistů. Hráči jako Trávník, Reinberk, Petržela, Ndefe nebo Juroška kopat do balónu určitě nezapomněli. I kvůli nim bych Slovácko ještě neodepisoval,“ konstatoval uznávaný stratég.
Tak jako tak, klub si na něj musel nechat zajít chuť. Po něm oslovilo vedení Miroslava Koubka, Karla Jarolíma i Svatopluka Habance, z různých důvodů mu ale všichni dali košem. Na udici se chytil až Roman Skuhravý, jenž posledních pět let strávil na Slovensku. Naposledy tam vedl Košice. „Doufám, že se mu ve Slovácku bude dařit a ligu zachrání. Klub i celý region si to zaslouží,“ uzavřel Rada.