- Jan Matas ,
- 31. 03. 2025
Goran Ivanisevič nechal nahlédnout do zákulisí jedné z nejtěžších kapitol v životě Novaka Djokoviće – do chvíle, kdy se šampion musel rozhodnout, zda ustoupí tlaku světa, nebo zůstane věrný vlastnímu svědomí.
Nešlo o sport. Nešlo o trofeje. Šlo o duši člověka, který byl ochoten opustit tenisový trůn, jen aby nepřekročil vlastní stín. A čas? Ten podle Ivaniseviće dnes pomalu sklání hlavu a šeptá, že Novak možná nešel proti proudu nadarmo.
Ve vzpomínkovém rozhovoru s Slavenem Bilićem pro pořad Failure of the Champion Ivanisevič otočil listy času zpět k éře, kdy svět svírala pandemie a lidská svoboda se měřila jehlou. Djoković tehdy odmítl vakcínu – a tím i účast na turnajích, které miloval. Odepřel si Australian Open, byl z Melbourne vyhoštěn a stal se symbolem vzdoru.
„Byl připraven skončit s tenisem. Ne kvůli zranění, ale kvůli přesvědčení. To neudělá žádný jiný elitní sportovec,“ řekl Ivanisevič. „Svět ho odsoudil, posmíval se mu, ale on stál pevně. A nikdy lidem neříkal, co mají dělat. On sám se rozhodl, že to nechce.“
Ve víru kritiky a nepochopení
Podle Ivaniseviće šel Djoković proti proudu v době, kdy se většina světa chovala podle něj „jako ovce“.
„Byli jsme zavření tři roky, manipulovaní. A najednou se o těch vakcínách začíná mluvit jinak. Novak tehdy řekl, že zná své tělo nejlíp. A stál si za tím,“ vzpomíná bývalý wimbledonský vítěz.
Zároveň ale upozornil, že Djoković nikoho neodrazoval od vakcinace. „My ostatní jsme se nechali očkovat. On ne. Ale přesto uspořádal turnaj, kde očkování umožnil ostatním. Jen on zůstal neoblomný – a zaplatil za to.“
Goran Ivanisevič se nevyhnul ani věčnému sporu o to, kdo je největší tenista všech dob. Podle něj mají Federer, Nadal i Djoković každý něco specifického, ale vítěz je jasný.
„Federer? Je radost ho sledovat i ve slabším dni. Nadal? Bojovník do posledního dechu. Ale Novak je nejkomplexnější. Nejlepší ze všech.“
Dodává, že původ hraje v přijetí hráčů obrovskou roli. „Federer je Švýcar, Nadal Španěl... Ale pak přijde Srb, mluví napřímo, nehraje si na nic – a to lidi dráždí. Kdyby byl Djoković Angličan nebo Němec, už dávno by byl uznaný jako největší.“
Lásku mu svět nedal. Ale respekt si vynutil
Ivanisevič věří, že dějiny jednou Djokoviće zařadí tam, kam patří – na vrchol.
„Nemusíte ho milovat. Ale musíte ho respektovat. Ukázal to na kurtu, ne slovy. Ať se jim to líbí nebo ne, jednou to budou muset přiznat.“
U Djokoviće tak nejde jen o čísla, ale i o odvahu stát si za vlastním postojem – i kdyby to znamenalo konec. Právě to z něj podle Ivaniševiće dělá skutečného šampiona.