Všechny vyhrává, tenhle Pogačara ničí: Závod Milán-San Remo dál uniká i mistru světa

Mráz, sníh, utrpení. Drsná etapa Paříž-Nice vytočila i lídra Vingegaarda: Nikdy jsme neměli jet!

Závod dlouhý téměř 300 kilometrů, který kombinuje taktiku, trpělivost i ryzí sílu, je pro něj stále nedosažitelným svatým grálem.

„Už jsem tak blízko, ale je to tak daleko, že je to neuvěřitelné,“ řekl v zimě frustrovaně o svém vztahu k La Classicissima. Pro Pogačara se stal tento závod posedlostí – a soupeři to vědí.

Slovinec vyhrál téměř všechno – čtyřikrát Il Lombardia, dvakrát Liège-Bastogne-Liège, jednou Tour of Flanders i třikrát Strade Bianche. Ale právě Milán–San Remo, nejdelší z pěti monumentů, mu stále uniká.

Jeho agresivní styl mu většinou přináší úspěch, jenže v tomto závodě je přehnaná snaha spíš přítěží. Říká se, že je to nejjednodušší památník k dokončení, ale nejtěžší k vítězství. A Pogačar to poznává na vlastní kůži.

Rozhodující může být stoupání Cipressa, k němuž dojde přesně 26 kilometrů před cílem. Pokud se Pogačar a jeho tým UAE pokusí závod zlomit už tam, riskují, že jim dojdou síly na Poggiu, kde obvykle přichází rozhodující útok.

Loňské třetí místo bral jako prohru

Přesně to se stalo loni. Tým neměl dost silných jezdců, tempo na Cipresse se nepodařilo napálit pod kýžených devět minut a Pogačar zůstal před Poggiem osamocen. Mathieu van der Poel jeho nástup odrazil a Jasper Philipsen následně ovládl sprint. Slovinec dojel třetí – a bral to jako prohru.

Letos se mluví o silnější sestavě UAE. Vedle Pogačara mají na roli rouleurů sáhnout Politt, Narváez i Stake Laengen. Ale taktika? Těžká volba. Buď znovu zkusit rozervat závod na Cipresse, nebo hrát chytře a držet tým co nejdéle pohromadě. Loňská zkušenost ukázala, že i největší favorit může být přetížený a zůstat sám proti rychlíkům.

Milán–San Remo se často rozhoduje v posledních desítkách sekund – v útocích na Poggiu, v technickém sjezdu nebo v riskantním sprintu na Via Roma.

Obhájce titulu na Tour de France může celé hodiny závod takticky kontrolovat, ale stejně může prohrát během jedné nešťastné chvíle. „Chyba, kterou udělal, byla ta, že se snažil přitvrdit příliš brzy,“ myslí si Tim Wellens. Možná, že letos Slovinec zvolí klidnější strategii, možná znovu zariskuje. Ale to je krása Milán–San Remo – nikdy nevíš, kdy přijde rozhodující moment.

Jak říká Max Sciandri, který závod dojel dvanáctkrát a nikdy nevyhrál: „Pogačar mohl vyhrát i letos, ale stejně tak může znovu a znovu prohrávat. A právě v tom je kouzlo Milán–San Remo.“

Do sedel se usedne již brzy...