Valentina Petrillo se stane první transgender ženou na paralympiádě

Valentina Petrillo se do atletiky zamilovala už jako sedmiletá, když sledovala italského sprintera Pietra Menneu, jak na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980 získal zlato v běhu na 200 metrů. Tehdy se rozhodla, že chce být jako on. Ačkoli byla vychována jako chlapec, vždy toužila soutěžit jako žena. „Chtěla jsem si obléknout modré italské tričko, chtěla jsem jet na olympiádu. Ale chtěla jsem to udělat jako žena, protože jsem se necítila jako muž, necítila jsem se sama sebou,“ vysvětluje Petrillo.

Nyní, ve svých padesáti letech, se její sen konečně stane skutečností. Valentina bude závodit na paralympiádě v Paříži, kde se stane první transgender ženou, která se této události zúčastní. Bude soutěžit v kategoriích T12 na tratích 200 a 400 metrů, určených pro zrakově postižené sportovce. Petrillové byla v dospívání diagnostikována Stargardtova choroba, degenerativní oční onemocnění, které významně ovlivnilo její zrak.

Kontroverze a pravidla

Zatímco Světová atletika zakázala transgender ženám startovat na mezinárodních závodech v ženské kategorii, pokud prošly transformací po pubertě, World Para Athletics tento příklad nenásledovala. Podle WPA musí transgender sportovci prohlásit, že jejich pohlavní identita je ženská pro sportovní účely, a doložit, že jejich hladina testosteronu byla nižší než 10 nanomolů na litr krve po dobu nejméně 12 měsíců před jejich první soutěží. Petrillo chápe, že její účast může vyvolat kontroverze. Někteří její konkurenti tvrdí, že má nespravedlivou výhodu. Například španělská sprinterka Melani Bergesová označila její účast na mistrovství světa za „nespravedlivou“ poté, co ji Petrillo těsně porazila v semifinále, což znamenalo, že se Bergesová nekvalifikovala do finále a přišla tak o možnost dostat se na paralympiádu, uvádí web abcnews.

Flag fotbal na OH v Los Angeles za účasti hvězd z NFL? Zájem projevili i nejlepší hráči

Petrillo se však brání a odkazuje na studii financovanou Mezinárodním olympijským výborem, která naznačuje, že transgender ženy mohou být fyzicky znevýhodněny v několika oblastech, včetně funkce plic a síly v dolní části těla. „Znamená to spíše, že jsem v nevýhodě, protože kromě všeho ostatního podstoupit hormonální léčbu znamená, že jdu proti své biologii, což mému tělu neprospívá,“ dodává. Petrillová si je vědoma, že její cesta je neobvyklá, ale zdůrazňuje právo každého člověka na druhou šanci a možnost být sám sebou. „Bohužel stále žijeme v situaci, kdy jsou transgender lidé marginalizováni. Ale i tak mám právo na druhou životní volbu, na druhou šanci,“ uzavírá.