- Jan Matas ,
- 01. 12. 2025
top zprávy
Tomáš Satoranský znovu ukázal, jak obrovsky důležitý je pro národní tým. V Tallinnu doslova dotáhl české basketbalisty k cennému vítězství 97:92 nad domácím Estonskem ve druhém utkání kvalifikace o postup na mistrovství světa. Čtyřiatřicetiletý rozehrávač Barcelony byl nejen nejlepším střelcem zápasu s 18 body, ale zároveň rozdal 16 asistencí - o jednu víc, než byl dosavadní rekord kvalifikace, který v pátek v Praze nastavil Švéd Ludde Hakanson.
Češi tak navázali na úvodní triumf nad Švédskem a zároveň oplatili Estoncům letní porážku 75:89 z EuroBasketu, který Satoranský kvůli zraněným zádům vynechal. „Myslím, že zápas se fanouškům jak v Česku, tak tady v hale musel líbit, byl velice ofenzivní. Myslím, že to nebylo až tak dané špatnou obranou, ale spíš výbornou střelbou na obou stranách. Jsem rád, že jsme zvládli koncovku, protože v minulosti se nám to moc nestávalo. Ale teď jsme ukázali charakter týmu. Úplně jiná hra než v létě, a když jsme byli dole, ukázali jsme sílu a obrátili vývoj v náš prospěch,“ hodnotil Satoranský.
Český tým většinu utkání držel vedení, přesto šel do posledních minut s mankem 87:92. A tam přišel rozhodující obrat. „V téhle fázi je to těžké. Nemáte spolu moc tréninků, myslím, že s týmem jsme hru pět na pět ani netrénovali. Takže když na vás přijde obrana, která je fyzická a přebírá se, a najednou vám to přestane padat, tak musíte něco vymyslet, což se dělá těžce. Ale zabrali jsme v obraně, dali jsme některé těžké trojky a vyběhli jsme do rychlého protiútoku,“ popsal.
Česko tak zatím maže vzpomínku na nepovedený EuroBasket, kde tým nevyhrál ani jednou. „Těžko se mi to hodnotí, protože na EuroBasketu jsem nebyl. Ale to, jaká byla kolem českého basketu nálada, mě hodně mrzelo, bral jsem si to osobně, protože mi na tom záleží. Myslím, že nový trenér Luboš Bartoň se pobavil s hráči, slyšel od nich zpětnou vazbu a trochu se vrátil k takové filozofii Ronena Ginzburga, že je to i o pohodě, aby sem kluci rádi jezdili a někdy měli svoji iniciativu. A je neuvěřitelné, že Luboš tohle dělá. Zároveň k tomu přidává svoje prvky a zase nás to začalo ohromně bavit,“ pokračoval Satoranský.
Program měl přitom extrémně nabitý – ještě ve středu hrál Euroligu proti Villeurbanne. Přesto ve druhém kvalifikačním zápase znovu exceloval a dopřál trenéru Bartoňovi vítězný vstup do bojů o MS v Kataru 2027. „Před zápasem jsem se cítil nic moc, takže jsem překvapený, že teď jsou pocity jiné. Z naší strany to byl dobrý útočný výkon a v obraně potřebujeme trochu víc času, abychom se zapracovali do Lubošova systému. Hodně jsme trénovali akce, co budeme dělat v útoku, v obraně potřebujete víc času při hře pět na pět. Tu nejdůležitější dobu jsme zvládli ubránit a vytěžit z toho koše, takže jsme ukázali charakter týmu. A jsem rád, že jsme ukázali úplně jiný obrázek než v létě," uvedl.
Satoranský navíc nikdy neskrýval, že reprezentace má pro něj zvláštní význam. „Byl bych za to rád, i kdybychom prohráli. Pro mě je to srdcovka, to asi každý ví, proto to pořád dělám. Hrát za nároďák jsou pro mě speciální momenty. A parta kluků, která tady je, je úžasná a je jedním z důvodů, proč sem jezdím. A když to můžeme podtrhnout výhrou a dobrým výkonem, tak je to jedině plus," řekl.
Další zápasy čekají Čechy na přelomu února a března - venku i doma se Bartoňova družina utká se Slovinskem. Zda bude Satoranský u toho, zatím neví. „Chuť by byla, ale teď nejsem schopný odpovědět. Myslím, že první utkání určitě ne, protože tam máme Copu del Rey. Samozřejmě se do ní nejdřív musíme dostat a potom nevíme, jak se nám v ní případně bude dařit. A potom tam máme ještě jedno euroligové utkání, které je myslím moc blízko. Zápasy se přidávají a přidávají a tělo to nějak nese, takže uvidíme," dodal.
