Vasil mě naštval. Tohle se prostě nedělá, vzkázal Kolařík Ducárovi a řekl si o Mikuláška

Adam Kolařík si tak odskočil do Red Face, kde byl hlavní hvězdou turnaje v Pardubicích, už v prvním kole tam přestřílel divočáka Patrika Jevického. Jak si bitku s ním užil? A je šance, že ho v Red Face budeme vídat i v budoucnu?

Adame, jak jste si užil zápas na Red Face?
Pro mě to byla velká neznámá. Zvlášť když Red Face nemá úplně dobrou pověst, co se týče zápasů. Nabídka mi ale přišla dost náhle. Ve čtvrtek dopoledne mi manažer řekl, že pokud to vezmu, musím být do pěti v Pardubicích, protože v šest začíná tiskovka. Ten zápas jsem bral spíš jako sparing, nakonec se mi to ale líbilo. V Pardubicích byla fajn atmosféra. Myslím, že zrovna na můj souboj byly i kladné ohlasy. Co si budeme povídat, ty ostatní o sportu moc nebyly. V Red Face je to hlavně o show. O věcech okolo.

Neměli jste s Jevickým původně zápasit v boxu s lokty?
Box s lokty měl jít Jevický s Paliharim, ten však ze zápasu odstoupil. Mou podmínkou bylo, že když do toho půjdu, bude to čistě jen box. Dělám ho celý život, tak nebylo proč to měnit. Lokty jsem odmítl.

Ve stejný den jste měl bojovat o rohovnický titul s Vasilem Ducárem. Jak jste nesl, že ze zápasu odstoupil?
To je na delší povídání. Už dlouho se ke mně dostávaly informace, že Vasil tolik netrénuje. Že by se kluci ze Spejblu nedivili, kdyby to zrušil. Čtrnáct dní před zápasem mi bylo řečeno, že se zranil, přitom týden nato ho vidím, jak si dává sranda match u Rajmonta, jak běhá někde po závodech... Neříkám, že se mě bojí. Podle mě nebyl ale připravený, tak se radši takhle vymluvil. Samozřejmě mě tím naštval. Tohle se prostě nedělá. Do přípravy jsem dal totiž nemalé peníze, měl jsem natrénováno. I proto jsem byl rád, že jsem se mohl ukázat alespoň na Red Face.

V řešení byl i zápas v Anglii.
Když to Vasil udělal, dostal jsem nabídky na jiné zápasy, ale za odlišných podmínek. Přišlo mi zbytečné to brát. Chtěl jsem souboj někde venku. Řešila se tedy Anglie, nakonec ale nevyšla. Jejich federace to neschválila a já byl rázem bez zápasu. Proto jsem na poslední chvíli přijal zápas s Jevickým, jemuž odpadl soupeř.

O bitvu s Ducárem stojíte dál?
Pokud to bude za stejných nebo ještě lepších podmínek, tak určitě ano. Budu jenom rád. Když budu mít normální čas na přípravu a neřeknou mi to nějakých čtrnáct předem, tak do toho půjdu. Chci se s ním utkat.

Jaký dojem na vás udělal Jevický? Naplnil svou pověst divočáka?
Nejdřív jsme ho příliš neznal. Když jsem si ho trochu prolustroval, zjistil jsem, že bojoval s velkými jmény. Sice toho hodně prohrál, ale to nevadí, alespoň do těch bitev šel. Říkal jsem si, že to bude tvrdej chachar a taky že byl. Měl jsem trošku obavy, aby mi tam nedal nějakej plavák a nebylo po zápase, na výhru jsem si ale věřil. Zároveň musím říct, že je Patrik sympaťák. Hned za mnou přišel a na rovinu mi řekl, kolik váží. Ptal se mě, jestli mi nevadí, že bude trochu těžší než já. Je to strašně pozitivní kluk. Stejně jako Vasil.

Můžeme se těšit na to, že vás v Red Face budeme vídat dál?
Kluci z vedení se mě na to už ptali. Pokud se tam ještě vrátím, budu jenom rád, určitě ale nebudu boxovat proti nějakým smažkám. Žádný bizár dělat fakt nebudu. Když mi ale seženou normálního soupeře a dáme si to spolu v boxu, tak to samozřejmě uvítám.

A rýsuje se teď před vámi další zápas?
V přípravě zůstávám dál. Chtěl bych si během léta ještě zaboxovat, zároveň pořád doufám, že vyjde ten zápas s Vasilem. V amatérech to mezi námi bylo 1:1, tak by bylo super to rozseknout v profi. Utkat se o pás. Jsem ale otevřený i dalším jménům, klidně bych se znovu pobil i s Vaškem Mikuláškem. Už jsem s ním jednou boxoval, ve druhém kole jsem ho ukončil. Když se Red Face domluví s Clashem, vůbec se nebráním tomu si to s ním rozdat zas.