Torres na cestě vzhůru? A nebo ne? Určitý progres je znát

Ve fotbale existuje jen několik málo příkladů, kdy jeden z hráčů projde takovou proměnou, co se týká formy a pověsti, jako Fernando Torres. Španělský útočník rozhodl před týdnem souboj s Manchesterem City, v sobotu vyšel proti Newcastlu naprázdno. V lize je produktivita pořád nízká, i proto se začíná spekulovat o tom, že v lednu přijde další útočník. Možná je proto teď ten pravý čas podívat se na Torrese zblízka.

Co vás napadne, když se vysloví jméno Torres? Muž, který se vzdal nehynoucí přízně tribuny Kop na Anfieldu a vyměnil ji za život v hlavním městě pod Romanem Abramovičem? Nebo snad talentovaný, vyzkoušený a odhodlaný útočník, který v mnoha případech sám zboural ty nejlepší obrany v Evropě, aby potom všechno ztratil v panující hysterii okolo 50 mil. liber, které za ně Chelsea zaplatila? Nebo je to jen muž, který přišel o sebevědomí a už se nikdy nevrátil na dřívější úroveň?

Všechny výše uvedené pohledy jsou správně, ale tato sezóna naznačuje, že bychom časem mohli opět vidět Torrese jako dřív. Postupný návrat sebedůvěry, zlepšování formy i hry celkově, to jsou známky toho, že Torresovi se „to“ nakonec může podařit.

Vše začalo tím, že Torres nastoupil ve svém prvním zápase proti svým bývalým spoluhráčům a Chelsea s Liverpoolem prohrála. Carlo Ancelotti ho zřejmě tehdy nechtěl nasadit, ale Abramovič si chtěl nového koně pořádně otestovat. Nebyl to dobrý krok a Torresův pád začal zřejmě tady.

Většina komentářů, ať už novinářů, expertů nebo fanoušků, se vždy soustředí na rozdíl, který je mezi hráčovou hrou v Chelsea a Liverpoolu. Torresův výkon proti City nejdřív nesl mnohé známky jeho neúspěchů v Chelsea, pak se to ale změnilo. Jeho neproměněná šance z pěti metrů připomněla jen množství zahozených šancí v dresu Blues. Bývalý fotbalista Liverpoolu ale potom začal hrát jako kdysi na Anfieldu. Vyhrával hlavičky, bojoval, přihrával, ukázal chytrý pohyb i rychlost, vyspělý útočník Torres. Navíc vše završil vítězným gólem, kdy předpokládal, že soupeř může udělat chybu.

Samozřejmě, byl to jeho první gól v lize od minulé sezóny. A nedal velkou šanci. Navíc, většina jeho gólů padá v evropských pohárech. Na druhou stranu, ani takový Didier Drogba pořád nedával góly, nehrál dobře, ale byl mužem velkých zápasů, vedl svůj tým do boje. A takový by mohl být i Torres. V případě, že se mu podaří prosadit se ve velkých zápasech nebo přispět výrazným způsobem k výhře svého týmu. Pak bude uctíván a veleben bez ohledu na to, kolik bude mít na konci sezóny na svém kontě branek.

Dalším pozitivním faktorem v případu Torres je pochopitelně José Mourinho. Jeho práce už nyní nese svoje ovoce, i když cesta je ještě dlouhá. Ale Portugalcova schopnost dostat ze svých hráčů maximum, může i zde dopadnout na úrodnou půdu.

V každém případě se v Torresově případě jedná o rozhodující sezónu. Je v nejlepším fotbalovém věku, v týmu Chelsea patří k těm zkušeným a bude se na něj víc a víc spoléhat. Má možnost pracovat pod jedním z nejlepších trenérů na světě. Teď nebo nikdy.

-Jan Dvořák-

(zdroj fotky: theguardian.com)