Míra Bosák pro Sportwin: Bohové nejsou šílení

Pohodlně se usaďte, bez ohledu na to, zdali jste v práci, teple domova, nebo v dopravním prostředku a vychutnejte si společně se mnou ještě jednou ty hřejivé pocity ze včerejšího utkání Ligy mistrů mezi Viktorií Plzeň a milánským AC. Rozhodně to bude vzpomínání radostné. V takové 85. minutě mače Plzeň – AC Milán jsem měl pocit, že jestli nějací bohové existují, tak jde buď o totální ignoranty, nebo o bytosti se zvláště zvráceným smyslem pro černý humor. Viktoriánům dovolili nastřelit jen dvakrát tyč, zato jim dali pořádně za uši po dvou hrubkách v obraně. Jenže se ukázalo, že i ti nadpozemští supermani mají srdce (nebo několik srdcí). Plzeňáci museli udělat divákům na stadionu i u obrazovek udělat velkou radost. O oslavenci Pavlu Vrbovi ani nehovořím. Všechno se zdálo padat do kopru, ztráta dvou gólů a do konce zápasu dvě minuty, to nebyl nejlepší scénář. Jeho poslední strana ale byla napěchována příjemnými událostmi. To i na komentátorském stanovišti člověk zapomene, že sedí už skoro tři hodiny v „teplotě“ dvou stupňů celsia a rozlije se mu hřejivý pocit po duši. Čítankový případ toho, jak nezabalit zápas a dokázat i velkým hvězdám, že by měli zůstat oběma nohama na zemi. Jasně, AC nehrál v nejlepší sestavě a motivace těch, co se ukázali na hřišti, nebyla asi úplně stoprocentní. Možná, že v první půli přemýšleli víc o tom, jestli přivezou domů nějaké české sklo než o tom, jak přehrát soupeře. To ovšem vůbec nesnižuje úspěch plzeňských. Zvrátili zápas s mistrem Itálie, to už něco znamená. A hlavně dokázali dát konečně góly i některému z velkých evropských týmů. Co nevyšlo proti Barceloně, přišlo proti AC. Tak proč se bát někoho v Evropské lize ? Jo, jaro může být trochu jiné. Bez Pilaře, možná Jiráčka a zájem je i o jiné plzeňské borce…Jak bude vypadat kádr Viktorie, těžko soudit. Ale třeba to s odchody nebude tak divoké Tak jako tak, na jarní zápasy se můžeme těšit.