„Volá nějaká kr… z dopingu.“ ITIA zveřejnila spis k případu Vondroušové, popisuje večer minutu po minutě

• Sedmadvacetiletá tenistka dostala v červnu čtyřletý zákaz činnosti za neodevzdání vzorku
• Ke konfrontaci došlo večer 3. prosince 2025 před jejím pražským bytem
• Kontrola provedená o čtyři dny později dopadla čistě
• Tribunál označil celou událost za velice nešťastnou a vyjádřil hráčce pochopení
• Trest má vypršet 21. června 2030, hráčka se odvolává k arbitráži CAS v Lausanne

Zvonek, telefon a jeden vzkaz příteli

Podle dokumentu zazvonila komisařka poprvé ve 20:05. Vondroušová jí přes domovní interkom odpověděla, že nechápe, proč by měla být testovaná mimo časové okno, které si sama uvádí v antidopingovém systému, a že musí zavolat svému agentovi Enricu Molinovi.

Ten to netušil taky a obratem se snažil kontaktovat někoho z okruhu WTA. Mezitím tenistka napsala svému příteli, rovněž tenistovi Andrewovi Paulsonovi, zprávu, kterou spis cituje doslova.

„Tady zvoní nějaká kr… z dopingu," stojí v dokumentu ITIA.

Komisařka, která podle spisu odebírá vzorky deset let, se ozvala znovu s tím, že buď musí odejít se vzorkem, nebo je nutné vyřídit administrativu potvrzující odmítnutí.

„Komisařka zvonila osmkrát, desetkrát nebo dokonce patnáctkrát," stojí v obhajobě tenistky. „Hráčka měla pocit, že nemůže zůstat doma s neustálým zvoněním, a rozhodla se jít dolů se psem, než půjde spát."

Před domem pak došlo k závěrečné konfrontaci. Vondroušová odmítla spolupracovat s odkazem na to, že její vymezené okno začíná v sedm ráno. Komisařka vytáhla formulář o důsledcích odmítnutí, nechala ho podepsat a ofotila telefonem.

„Komisařka prohlásila, že neodejde, dokud hráčka formulář nepodepíše. Hráčka nechápala povahu ani význam toho, co podepisuje. Cítila se však pod tlakem, aby ho podepsala, aby komisařka odešla, proto tak učinila," uvádí její stanovisko.

Dvě verze jednoho večera

Spis ukazuje i místa, kde se výpovědi rozcházejí. Komisařka popisuje dvě konverzace přes interkom, tenistka jednu. Obhajoba tvrdí, že se žena za dveřmi dostatečně nelegitimovala a nepředložila pověření, komisařka to popírá.

Agentura na tyhle námitky nepřistoupila a Vondroušovou v dokumentu označuje za zkušenou hráčku, která by antidopingové procedury i důsledky případného odmítnutí měla znát.

Zároveň ovšem tribunál podle zprávy vyjádřil hráčce veškeré pochopení a celou událost označil za velice nešťastnou. Vzal v potaz i její argument o akutní stresové reakci, nepřijal ho ovšem jako ospravedlnění. Ohledně délky trestu prý na vybranou neměl, protože sazba za odmítnutí kontroly je pevně daná.

Paradox, který jde vysvětlovat těžko

Právě tady leží jádro celé kauzy. Vondroušová nikdy neměla pozitivní nález a kontrola o čtyři dny později dopadla čistě. Přesto dostala stejnou sazbu, jaká hrozí za prokázaný doping.

Sama svůj postup zdůvodňovala strachem z cizího člověka u dveří v pozdní večerní hodině a odkazovala přitom na napadení Petry Kvitové nožem v roce 2016.

Podporu jí vyjádřila Karolína Muchová, která trest označila za krutý a těžko pochopitelný, i hráčská asociace PTPA.

Poslední slovo bude mít arbitráž v Lausanne, kam se hráčka odvolala. Tamní praxe přitom ukazuje, že tresty umí výrazně snižovat. Simoně Halepové zkrátila čtyřletý zákaz na devět měsíců, Marii Šarapovové dva roky na patnáct měsíců. Obě se ovšem bránily proti nálezu látky v těle, zatímco Vondroušová proti závěru, že kontrolu odmítla.

„Tohle se nikdy nemělo dostat ven." Menšík reagoval na odtajněnou story z golfu